Vědci se domnívají, že vesmír by mohl mít vědomí

Pokud chceme najít neobvyklé, dokonce až podivné teorie o povaze vesmíru, nemusíme být celé hodiny zavřeni v knihovně a prohrabávat se v dílech málo známých autorů.

Pojmy, se kterými jsme se mohli kdysi setkat jen v sci-fi knihách a filmech, si dnes už našli svou cestičku do esotericky laděných vědeckých časopisů a odtud přímo do diskuse mezi dnešními předními vědci.

Jedním z příkladů je tzv. hypotéza o počítačové simulaci, kterou nedávno začal razit Elon Musk.

Dalším příkladem jsou tzv. „časové krystaly“, které jsou převratnou hypotézou o nelineárním, novém typu hmoty.

A do médií začíná stále častěji pronikat teorie z vyšších vědecký kruhů o tzv. „panpsychizme“, což je představa, že mysl a vědomí jsou základními vlastnostmi (charakteristikami) fyzikálního světa a že vědomí je vštípeno do každé hmotné formy.

Diskuse o panpsychizme

Nedávno fyzik Gregory Matloff zveřejnil svoji novou studii, díky které znovu rozproudil ve vědeckých kruzích diskusi o panpsychizme, což vedlo k experimentálním testům, které by mohly potvrdit nebo vyvrátit teorii o existenci všudypřítomného „prapůvodního vědomého pole“.

Matloff také prosazuje kontroverzní myšlenku o tom, že hvězdy mají vlastní vůli – tuto myšlenku podpírá potvrzeným faktem, a sice, že hvězdy si samy řídí pohyb po svých galaktických drahách.

Jakkoliv absurdně může teorie o panpsychizme vyznívat, už si našla několik významných zastánců. Jedním z nich je i anglický matematik a fyzik Sir Roger Penrose, který o panpsychizme začal uvažovat už před třemi desetiletími.

Penrose se domnívá, že vědomí je přirozeným projevem vlastností vazeb kvantového pole. Sir Roger Penrose a anesteziolog Stuart Hameroff jsou autory tzv. hypotézy o „řízené objektivní redukci“ (Orch-OR).

Podle této hypotézy vědomí v mozku nepochází z vazeb mezi neurony, ale ze samotných neuronů. Nebo řečeno jinak, vědomí je výsledkem kvantových vibrací, které se projevují v mikrotubulech organismu.

V roce 2006 německý fyzik Bernard Haisch rozvinul tyto myšlenky ještě dál a dospěl k závěru, že pokud se jedná o značně rozvinutý systém, přes který proudí energie, v „kvantovém vakuu“ se vědomí začne vždy projevovat.

Další stoupenec panpsychizmu neurovědec Christof Koch přistupuje k celé problematice z trochu odlišné perspektivy. Vychází z teorie o integrované informace.

Teorie integrované informace

Tato teorie se pokouší vysvětlit, co je to vědomí a jakým způsobem může vědomí vznikat v určitých fyzických systémech.

Christof Koch na základě této teorie tvrdí, že vědomí není vlastní výhradně jen biologickým organismem.

„Zatím známe jen jedinou dominantní teorii o vědomí, podle níž vědomí existuje pouze ve složitých systémech, tzn. v systémech, které mají schopnost jednat na základě své vlastní situace a ovlivňovat tak svůj osud,“ říká Koch.

„Podle této teorie tedy můžeme existenci vědomí předpokládat i při poměrně jednoduchých systémech. V podstatě některé čistě fyzické systémy, které nejsou biologické ani organické, také mohou mít vědomí.“

Matloff a skupina několika vědců posunuli celou diskusi o panpsychizme na další úroveň – k experimentování. Matloff začal pozorovat pohyb a chování hvězd, přičemž zvláštní pozornost věnuje zejména anomálii v pohybu hvězd, která je známá jako Paranegova diskontinuita.

Matloff chce zejména vysvětlit následující jev – chladnější hvězdy, které vyzařují proud energie, ho vždy vyzařují jen jedním směrem. Je velmi zvláštní, že tento jev je přítomen v celé galaxii, ale věda na něj zatím nemá žádné vysvětlení.

Matloff se chystá v roce 2018 analyzovat výsledky vesmírného programu Gaia získané vesmírným teleskopem.

Účelem vesmírného programu Gaia je sestavení trojrozměrné mapy naší Galaxie (Mléčná cesta) a pomocí této mapy vysvětlit stavbu, vznik a vývoj Galaxie.

Matloff chce pomocí získaných údajů dokázat, že anomálie v pohybu hvězd mohou být opravdu způsobované vědomým rozhodováním se hvězd.

Zatímco Matloff zkoumá kosmické jevy v jejich největším rozměru, Koch se pokouší teorii panpsychizmu experimentálně ověřit na lidech – své experimenty provádí na pacientech, kteří trpí různými poškozeními mozku.

Koch se pokouší zjistit, do jaké míry se procesy, které při zpracování informací probíhají v mozku těchto pacientů shodují s podmínkami fyzikálního světa, které by mohly sloužit jako neurochemický základ pro vznik vědomí.

Uvedenou hypotézu se Koch chystá experimentálně ověřit také pomocí experimentů na myších.

Tyto experimenty by probíhaly tak, že mozek každé myši by byl napojený na společný počítač a ten by vyhodnotil, zda se vědomí všech myší spojilo do společného informačního systému.

Co na tuto teorii říkají její kritici

Samozřejmě, teorie panpsychizmu má i mnohé kritiky. V žurnálu Atlantik vyšel článek s názvem „Proč se panpsychizmus pravděpodobně mýlí?“, ve kterém jeho autor Keith Frankish říká:

„Panpsychizmus staví vědomí do velmi zvláštní pozice.

Na jedné straně teorie panpsychizmu tvrdí, že vědomí se nachází v samotném základě každé jedné fyzické entity, ale zároveň se na druhé straně bojí přiznat, že existence takového všudypřítomného vědomí o povaze vesmíru vlastně nic nevysvětluje.

Fyzika a některé další vědecké směry se zatím vyvíjely slibně a je rozumné předpokládat, že se jim podaří zcela vysvětlit chování subatomárních částic a systémů.

No panpsychizmus nenabízí žádné významnější predikce či vysvětlení. Panpsychizmus tvrdí, že vědomí se nachází všude ve fyzikálním světě. Podle tohoto názoru to však trochu vypadá, jako by vědomí bylo ve fyzikálním světě uvězněno.“

V tomto krátkém vyjádření se odráží odmítavý postoj většiny vědců vůči panpsychizmu.

Většina vědců se zatím domnívá, že teorie panpsychizmu příliš zjednodušuje jeden z největších problémů vědy, a sice jak vysvětlit existenci vědomí ve vesmíru.

Přesto však Matloff, Penrose a někteří další si troufají pokračovat ve svém bádání za hranicemi obecně akceptované vědy.

Nechme se překvapit – tímto vědcem se možná jednoho dne podaří vysvětlit náročné rozpory a anomálie, které přinesla kvantová teorie.

Napsat komentář