Archiv pro rubriku: Články z medii – zdraví

Australští vědci potvrzují propojení vědomí a imunity

thumbnail

Výsledky studie zaměřené na použití Wim Hofovy metody naznačují, že člověk se dokáže naučit vědomě ovládat svůj imunitní systém. Wim Hof ​​je holandský držitel světového rekordu, jehož celosvětově proslavila jeho schopnost odolávat chladu. Pro tuto svou neskutečnou rezistenci na chlad se mu často říká také “ledový muž”.

Vědci vedení Mathijsem Koxomem z medicínského centra při Radboudské univerzitě v Nizozemském Nijmegenu studovali jeho metody. Ty jsou dost podobné tibetským tummies technikám (jóga vnitřního srdce) a zahrnují meditaci třetího oka, dechová cvičení a vystavování se chladu.

Uvedené techniky byly použity na výcvik 12 dobrovolníků pro zjištění jejich schopnosti se zbavit infekcí. Studie se zúčastnilo celkem 24 osob, z nichž 12 bylo vytrénovaných a kontrolní skupina 12 osob, kteří neprošli žádným tréninkem. Všichni byli vystaveni infekčním testům, během kterých byli úmyslně nakaženi kmenem bakterií vyvolávajících příznaky podobné chřipce.

Studie dopadla nad očekávání vědců

Výsledkem bylo, že dobrovolníci, kteří podstoupili trénink Hofovou metodou, vykazovali menší množství i méně intenzivní projevy podobné chřipce než ti, kteří trénink nepodstoupili.

Vědecký deník PNAS, ve kterém byla studie publikovaná, uvádí:

Trénovaní jedinci produkovali méně proteinů spojovaných se záněty a větší množství interleukinu-10, tedy proteinu, což proti zánětům bojuje.

Dosud se předpokládalo, že jak autonomní nervový systém, tak vrozený imunitní systém nemohou být ovlivňovány vůlí.

Současná studie však demonstrovala, že prováděním praktik naučených během krátkodobého tréninkového programu, mohou být tyto dva systémy opravdu ovládané vůlí.

Ortodoxní neurobiologové a imunologové byli skeptičtí. Mysleli si, že studie zaměřená na zkoumání interakcí mezi nervovým a imunitním systémem je oblast “nacházející se někde ve stínu”.

“Tato studie je dobrým příkladem poukazujícím na uvedenou souvislost”, říká Guiseppe Matarese, imunolog na Univerzitě v italském Salernu, který nebyl přímo na studii zainteresován.

Australští vědci také potvrzují propojení vědomí a imunity

A dokonce nejde o první vědeckou studii poukazující na kontrolu imunitního systému myslí a silou vlastní vůle. Další, kdo na to přišel byli australští vědci. Jako součást experimentu se několik zdravých dobrovolníků rozhodlo vstříknout si do rukou histamin – substanci, která hraje prvořadou roli u většiny alergií.

Experiment byl konstruován tak, aby se u nich vytvořila iluze, že látka byla vstříknuta do falešné gumové ruky, přičemž reálná injekce šla do druhé ruky. Po experimentu byla zaznamenávána intenzita alergické reakce v obou rukách a porovnána s kontrolní skupinou, u které nebyla vyvolána zmíněna iluze.

Výsledek?

Výzkumníci zjistili, že reakce byla mnohem silnější ve falešné ruce, o které si dobrovolníci mysleli, že byl do ní histamin injektovaný.

Profesor Lorimer Moseley, který experiment vedl, k tomu dodává:

Takové zjištění je zvláště relevantní pro imunitní systém, protože jeho primárním úkolem je rozlišit sebe sama od “ne sebe”.

Podobné výsledky posilují argument, že mozek vykonává určitou kontrolní funkci nad specifickými částmi těla podle toho, jak silně je “vlastní”.

Poučení

Obě studie ukazují, na kolik způsobů dokáže být imunitní systém ovládán vědomím. To znamená, že vaše myšlenky, přesvědčení a nálada dokáží ovlivnit vaše tělo na fyzické úrovni. Pokud si to uvědomíte, dokážete se naučit kontrolovat svou mysl, a tím i imunitní systém a zdraví.

Zaměřte se na světlé stránky života, představte si sebe sama jako šťastného a zdravého, meditujte každý den a brzy zpozorujete pozitivní změny nejen na svém zdraví, ale v celém vašem životě.

Video o muži, který myslí dokáže dělat neuvěřitelné věci

V následujícím videu poznáte muže z Nizozemska, který pomocí tréninku mysli získal úžasnou kontrolu nad svým tělem. Dokáže například ovládat svůj imunitní systém či odolávat extrémnímu chladu (video je v angličtině):

zdroj: alternativnimagazin.cz

Ruský mystik a jogín Porfirius Ivanov přináší rady, jak si vylepšit vlastní energetiku

11 rad, jak vylepšit vlastní energetiku

 

Tento muž žil až do svých 35 let normálním, obyčejným životem. Pak ale přišel na to, že takto se přece žít nedá, a vydal se do světa, přesněji řečeno – do přírody. Postupně se začal otužovat, zpočátku se ve studené vodě pouze myl, a to 2x denně, ale když si na to zvykl, začal si tělo pravidelně polévat studenou vodou z kbelíků a koupat se v přírodních vodních zdrojích. Na základě pravidelného otužování začal chodit v zimě bez teplého oblečení, pouze v šortkách.
Také se rozhodl otestovat svou vůli a trpělivost – alespoň jeden den v týdnu zůstal zcela o hladu. I hladovění po čase rozšířil a praktikoval je i po dobu tří až čtyř dnů v týdnu.Všechny procedury vykonával zcela uvědoměle. Miloval pohyb, rád běhal a plaval; ovšem hodně času také trávil přemýšlením a rozjímáním a k tomuto účelu si vedl i deník. V běžném životě to byl prostý, ale srdečný a otevřený člověk, možná trošku naivní. Takovýmto životem žil po několik let a není divu, že získal velmi silnou energetiku. Pokusy o změření jeho energetiky zvláštními přístroji ukázaly, že Porfiriův energetický systém převyšoval energetiku obyčejného člověka více jak 500x! Porfirius se také naučil léčit rukama: jednou rukou se dotýkal hlavy nemocného, druhou mu položil na nohy a předával mu mocný energetický proud. Aniž by si to Porfirius sám uvědomoval, naučil se být v kontaktu s vesmírnými a zemskými energiemi a využívat je.
Získal vědomosti, jak pročistit tělo a stimulovat je, aby produkovalo co nejvíce energie a efektivně ji využívalo. Sestavil jednoduchou, ale užitečnou metodu na vytvoření silné energetiky organizmu a jeho celkové očisty. Samozřejmě i ona má své nedostatky, zejména to, že nepočítá s individuálními vlastnostmi praktikujícího, ale pokud si každý člověk procedury přizpůsobí tak, aby mu vyhovovaly, může je bez problémů provádět.
Rada první – 2x denně se koupej ve studené vodě, aby ses cítil dobře. Koupej se, kde můžeš – v jezeře, v říčce nebo v koupelně, ale v koupelně se sprchuj nebo polévej nejprve teplou vodou, poté studenou. Jaký ozdravný efekt má na organizmus polévání se studenou vodou nebo střídání studené a teplé sprchy? Celkový elektrický náboj organizmu se dostane do normálu.
Nutno připomenout, že organizmu velmi škodí oděvy ze syntetických materiálů, obuv s umělou podešví (zejména domácí) a linoleum na podlaze. Všechny tyto věci narušují přirozený elektrický náboj organizmu: horní část se nabije kladně a dolní část záporně (proto v zimě člověk občas dostane ránu, když se dotkne kovového předmětu). V důsledku toho se naruší celková cirkulace energie energetickými kanály a některé orgány přestanou být dostatečně zásobovány energií, což znamená, že se sníží jejich funkční schopnosti.  
Přizměně celkového elektrického náboje organizmu se zákonitě změní i pH vnitřního prostředí. Právě to určuje, jak budou probíhat nejdůležitější životní procesy, například aktivita fermentů. Narušení má za následek vážné zdravotní problémy, zejména vznik takzvaně neléčitelných a vleklých chronických nemocí. Při změně celkového náboje organizmu se také naruší kapilární krevní oběh, který zčásti funguje na principu, že elektricky nabité červené krvinky se navzájem odpuzují a mohou se těmito kapiláry pohybovat.
V důsledku toho může probíhat obnova a regenerace. Celkový životní projev jedince se skládá z mnoha vlastností jednotlivých buněk. Genetický aparát buňky se však opotřebovává, buď časem přirozenou cestou, nebo v důsledku nemoci. To má za následek, že organizmus se už nemůže obnovovat tak rychle jako v mládí, a pomalu stárne. Může člověk samostatně ovlivňovat vlastní genetické ústrojí a jeho působení na buněčné úrovni? Ano, a není to ani tak těžké, pokud víme, že hodnota elektrického náboje buněčné membrány (buněčného obalu) ovlivňuje aktivitu genetického fondu (pokud se nachází uvnitř buňky).
Čím vyšší je elektrický potenciál buněčné membrány, tím lépe a efektivněji genetický aparát uvnitř buňky funguje. Na této aktivaci se podílí speciální aminokyseliny a fermenty, které jsou zodpovědné za biosyntetické procesy probíhající v jednotlivých buňkách i v organizmu jako celku. Naskýtá se jiná otázka: jakým způsobem se dá zvýšit potenciál membrán? Ukazuje se, že je to celkem snadné – stačí polévání chladnou vodou nebo střídavá sprcha.
Tělo člověka je obklopené a prodchnuté plazmou. Ta proniká organizmem a rozprostírá se i kolem něj, jako skořápka chrání vejce. Člověka můžeme přirovnat k jakémusi „plazmatickému vejci“ s vlastním magnetickým polem, jehož osa koliduje s elektrickou osou srdce. Co je to vlastně ona plazma, o níž tu hovoříme? Je to směs částic nabitých elektřinou, pro které platí, že absolutní hodnota náboje záporně nabitých částic (elektrony) se rovná absolutní hodnotě pozitivního náboje. Celkově jako systém je proto plazma neutrální a dobře vodivá.
Budete-li se polévat studenou vodou od hlavy k patě, zároveň ovlivňujete plazmu vlastního těla, a to jak teplotně (prudce ji ochlazujete), tak magneticky (plazma se v důsledku ochlazení stlačuje a silové magnetické meridiány se zužují). Tento jev v těle vytváří elektrický proud, jenž nabíjí membrány buněk; skrze ně se dále aktivuje i genetický fond. Aktivace spočívá ve větší odolnosti buněk před poškozením patogenními mikroorganizmy, v lepším plnění jejich funkcí i v rychlejší obnově a regeneraci. Vědci všech zemí se snaží vynalézt metodu, jak urychlit proces biosyntézy.
A přitom se to dá udělat jednoduše, přirozeně a efektivně s pomocí polévání studenou vodou nebo střídavým sprchováním studenou a teplou vodou ráno a navečer, jež pomáhají obnovit strukturu organizmu na úrovni tekutin. Voda v organizmu člověka se trochu odlišuje od vody, jak ji známe z obyčejného života. Přestože se skládá ze stejných prvků, dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku (H2O), není stejnorodá, homogenní.
Rozdíl tkví v tom, že atomy organické vody jsou mezi sebou spojeny jiným způsobem. Atom vodíků má dva „vodíkové můstky“ – dvě chemické vazby. Jsou velmi aktivní a atom se díky nim může spojovat s nepřeberným množstvím dalších prvků. Vodíkové vazby v molekule mohou být činné ve stejném směru, ale také v různých směrech.
Jinými slovy, atomy vodíku v molekule vody rotují kolem vazeb s atomy kyslíku synchronně a asynchronně. V přírodní vodě se ve čtvrtině molekul protony vodíku otáčejí synchronně, tedy na jednu stranu. Nyní jsme se přiblížili k nejdůležitější otázce, která se týká přímo fenoménu života.Víte, čím se živý tvor liší od neživého? Tím, že u živých tvorů prvky rotují jedním směrem, a sice nalevo, kdežto v neživé hmotě nic takového neexistuje a prvky rotují chaoticky.
Protože lidský organizmus z velké většiny sestává z vody, právě v molekulách vody se projevuje naše živost a vitalita – atomy vodíku se otáčejí synchronizovány stejným směrem. A čím je jejich otáčivý pohyb stabilnější a zřetelnější, tím je organizmus celkově zdravější a odolnější. A naopak, je-li tento pohyb narušený a zdeformovaný, člověk je slabý, strádající a nemocný. Paramolekuly vody zabezpečují životní aktivitu buněk. Nemocné buňky mají procentuálně méně synchronně rotujících molekul, přičemž tento podíl je závislý na stupni onemocnění.
Aby se mohly obnovit, nezbytně potřebují synchronní molekuly a horečnatě je spotřebovávají. V důsledku toho se celková rovnováha mezi chaoticky a rovnoměrně se otáčejícími molekulami vody v organizmu naruší ve prospěch těch prvních, což má za následek oslabení všech životních funkcí. Základní úkol uzdravení spočívá v tom, abychom obnovili správnou rotaci mikročástic prvků v buňkách, tedy abychom proměnili vodu ve svém těle z chaotického stavu do rovnoměrného. Nyní si povíme, jak toho můžeme dosáhnout. Molekula vody představuje elektrický a magnetický dvojpól. Impulzivní magnetické pole působí na chaotické molekuly vody tak, že nutí vodíkové vazby, aby rotovaly stejným směrem. Při tomto procesu vodíkové vazby částečně pohlcují impulz magnetického pole. Jeden proton vodíku v molekule vody změní směr pohybu na opačný a zároveň přechází na vyšší energetickou úroveň (to je spojeno s vylučováním tepla).
Voda změní stav a namísto chaotické se stává rovnoměrnou a strukturovanou (během tohoto procesu se vždy vylučuje teplo). Impulzivní magnetické pole se dá v organizmu vytvořit při polévání chladnou vodou nebo střídavém sprchování – jde o prudké ochlazení plazmy a stahování magnetických meridiánů. Pod vlivem magnetického pole, které vzniklo po studeném nebo střídavém polévání či sprchování, se mění poměr přírodní vody (25 % molekul synchronických, 75 % chaotických) i vody obsažené v organizmu.
Až tento vliv ustane, můžeme pozorovat obnovení předchozí rovnováhy – deset až dvanáct hodin poté. Jinými slovy, pokud se polijeme studenou vodou ráno, rovnoměrná struktura kapalin organizmu zůstane zachována po celý den, a pokud tak učiníme večer, struktura vydrží stabilní po celou noc. V tom tkví zázrak každodenního obnovování organizmu s pomocí studené vody. Prostá procedura polévání sama sebe od hlavy až k patě studenou vodou z kbelíku anebo střídavá sprcha (vždy lijeme teplou vodu asi po dobu 30 až 45 vteřin, pak na sebe pustíme na tři až pět vteřin studenou vodu a celý cyklus opakujeme několikrát) po ránu a nejlépe i navečer napomáhá procesu biosyntézy a bioenergetickým procesům v organizmu. Kromě toho uvádí do souladu struktury organizmu na tekuté úrovni a uspořádává je. Po horké koupeli je třeba opláchnout se studenou vodou. Neboť horká voda otevírá póry na kůži a uvolňuje celý organizmus, což umožňuje, že do organizmu vniká patogenní energie chladu nebo jiná škodlivá energie. Krátkodobý vliv studené vody organizmus ponouká, aby se stlačoval a komprimoval uzavřel póry a vytvořil si „energetické brnění“.
V takovém případě se cítíte plní energie, jste bodří, svěží a chránění.

Rada druhá – Před koupelí anebo po ní (a pokud se koupeš v přírodě, pak souběžně s ní) vyjdi ven a choď bosýma nohama po zemi, v zimě na sněhu, a to alespoň jednu až dvě minuty. Dýchej ústy, nadechni se několikrát za sebou a v duchu popros vyšší síly o zdraví pro sebe i pro druhé. Bude-li se člověk řídit touto radou, skutečně pozná, nakolik je vlastně spjat s přírodou. Ivanov byl přesvědčen, že správné nádechy jsou velmi důležité. Doporučoval, aby člověk nasával vzduch jakoby z výšky a snažil se procítit jeho tlak. Správný nádech upevňuje energetické struktury v organizmu a přitom „vytlačuje“ nemoci ven. Při polévání celého těla voda vytlačené nemoci, respektive jejich energetický a informační základ, vsakuje a smývá je do země, kde budou pohlceny. Tak se organizmus zbaví patogenních energií, způsobujících nemoci, a bude pro něj snadnější se zcela uzdravit. Jak si vysvětlit větu: V duchu popros vyšší síly o zdraví pro sebe i pro druhé? Všechno v okolí člověka včetně ostatních lidí představuje specifické projevy prostoru, který je sám o sobě obrovským živým tvorem.
A když do něj vysíláte myšlenky na zdraví, vlastně přejete blaho a celistvost především jemu, tomuto obrovskému věčnému organizmu. Takové duchovní zásilky vám umožní přímo s ním komunikovat a působit na něj, a on vám odpovídá a reaguje na vaše dotazy. Čím je vaše prosba upřímnější, tím rozsáhlejší odpovědi se dočkáte. Na úrovni práce s vlastním vědomím jde o vytvoření odpovídající nálady k uzdravení.
Rada třetí – Neužívej alkohol ani nekuř! Alkoholizmus, kouření nebo nadměrné holdování jídlu či sexu – to všechno jsou druhy závislosti, a člověk, jenž jimi trpí, se neustále snaží jen o to, jak je uspokojit. Posuďte sami: člověk, který neustále pije, časem shoří od lihu, kuřák se otráví nikotinem a vypěstuje si plicní onemocnění, přejídání všelijakými delikatesami vede k zanesení organizmu odpadem, k tloustnutí, rozmnožování patogenních organizmů a samozřejmě vzniku všelijakých nemocí; a nekontrolované uspokojování sexuálních fantazií z člověka udělá sexuálního maniaka. Budete-li se řídit touto radou, můžete pracovat na odstranění nejničivějších rysů svého charakteru.
Rada čtvrtá – Alespoň jeden den v týdnu musíš vydržet bez jídla; nejlepší je období od pátku mezi 18.00 až 20.00 hodinou až do nedělního poledne. Je to pro tvůj klid. Jestliže je to pro tebe těžké, zkus to vydržet alespoň den. V neděli v poledne si vyjdi ven do přírody, nejlépe bosky, zhluboka dýchej a mysli na to, o čem jsem hovořil výše – na zdraví. Tento den je svátkem těla. Až se navrátíš, můžeš sníst vše, co tvůj žaludek ráčí. Tady je správně řečeno – je to pro tvůj klid. Co nejvíc znepokojuje lidské vědomí? Vášně, záliby, slabosti, zvyky a potřeby. Když člověk zabředne do svých hloupých vášní nebo zlozvyků, stane se na nich závislý, ať už to je cokoli, alkohol, cigarety, jídlo nebo sex.
Zlozvyky mu nedávají pokoje: kuřák se zajímá jen o to, jak by si koupil cigarety a kde by si zakouřil, alkoholik se stará o to, že se potřebuje napít, proutník vyhledává sexuální partnery, s nimiž by se mohl oddávat sexuálním hrátkám a cizoložit, a o většině lidí platí, že nechtějí zůstat dlouhodobě bez jídla, vynechávat obědy či večeře, neboť jim jídlo nabízí jisté potěšení. Takoví lidé věnují celý svůj život tomu, aby vyhověli svým vášním, a tak ztrácejí sami sebe. Čím důkladněji se člověk věnuje svým vášním a zlozvykům, tím víc se stává jejich otrokem a nechává se jimi ničit. Tato dvě přikázání pomohou překonat špatnosti uvnitř sebe sama a získat klid a pokoj, který přináší zdraví.
A proč je doporučováno dávat přednost víkendovým dnům? Protože to zesiluje mravní působení na člověka. Ve volných dnech se lidé procházejí poté, co se hodně najedli. Vy tak v podstatě kráčíte proti zavedeným společenským zvyklostem, váš charakter se ještě víc zakaluje a formuje se vaše silná vůle. Proč musíme vydržet hladovět alespoň dvacet čtyři hodin? Absence jídla či hladovění znamená dobrovolné odmítnutí přijímání potravy a vody po určitý časový úsek proto, abychom pomohli životním silám organizmu obnovit harmonické biologické procesy narušené v důsledku nemoci, celkového oslabení organizmu a podobně. Co může člověku přinést hladovění, tedy když vydrží nějakou dobu bez příjmu jídla? Zaprvé jeho vědomí bude disciplinované a ukázněné a pročistí se od nevhodných myšlenek, jež se na vzniku nemocí rovněž podílejí, a celkově je bude možné snadněji řídit. Člověk nejvíc trpí kvůli věcem, které nedokáže ovlivňovat a kontrolovat – sem patří jeho přání a procesy probíhající ve vědomí. Ty ho leckdy ponoukají k činům, které odporují zdravému životnímu stylu. Z tohoto hlediska je hladovění skvělým prostředkem k vylepšení vlastního charakteru a možnému vymýcení všech špatných a nežádoucích zvyků a vlastností. Zadruhé hladovění aktivuje centrální nervový systém na principu stresu z nedostatku živin a vody (a to organizmus nutí, aby pracoval lépe a probudil se ze stavu polodřímoty a přesycenosti, v němž obyčejně přetrvává).
Zažívací trakt je uvolněnýa může odpočívat, a krev i mezibuněčná tekutina se pročistí od odpadů, toxinů a produktů rozkladu. Zatřetí hladovění aktivuje imunitu neboli ochranné síly organizmu. Ocitne-li se organizmus v extrémních podmínkách, umí produkovat vodu uvnitř sebe sama z nepotřebných komponentů a také ji odebírá od patogenních mikroorganizmů. To vede k silnějšímu ozdravnému efektu než půst o vodě. Po několika takových ozdravných kúrách se celý organizmus člověka obnoví, zbaví všeho škodlivého a patogenního a také vnímá život jinak, jako lepší a svěží místo.
Rada pátá – Miluj přírodu kolem sebe. Neplivej, nic neodhazuj a chovej se správně. Zvykni si na to, že i tento zvyk je součástí tvého zdraví.
Člověk by se měl svými myšlenkami včlenit do prostoru, z něhož vzešel. Dosáhneme toho pouze s myšlenkami a city upnutými k lásce; pak teprve můžeme splynout s prostorem. Pokud to člověk chápe, snaží se přírodě neubližovat, a to žádným způsobem – ani odfrkáváním, ani pliváním. Mimochodem polykání vlastních slin působí preventivně před nemocemi jako svérázná homeopatická vakcinace.
Rada šestá – Všechny lidi, které potkáš, slušně pozdrav, zejména ty starší. Chceš-li k sobě přivolat zdraví, chovej se mile a se všemi se zdrav. Čím více myšlenek o zdraví kolem sebe člověk generuje, tím spíše a ve větším množství se k němu budou navracet a uzdravovat ho. Slovo zdravit se znamená přenášet myšlenky o zdraví a přát někomu zdraví. Abyste se s lidmi mohli zdravit nahlas, je třeba na sobě nejprve trochu zapracovat, například překonat stud, dodat si odvahy a nebát se případného odsuzování či pomluv. Tato rada sama o sobě vědomí člověka mění a dělá je čistší, otevřenější a naivnější. Čím méně strojenosti a intrik vědomí člověka obsahuje, tím je člověk zdravější a tím více se stává součástí Království nebeského.
Rada sedmá – Pomáhej ostatním, jak můžeš, v první řadě nemocným, chudým i těm, kterým bylo ublíženo nebo již se nacházejí v zoufalé situaci. Dělej to s radostí a z celého srdce! Nechť celá tvá duše zareaguje na neštěstí ostatních. Uvidíš, že v člověku, jemuž jsi pomohl, nalezneš nového přítele – a navíc pomůžeš celému světu! Naše vědomí je jakoby zakonzervované, ztvrdlé jako starý chléb a uzavřené, a proto jen s obtížemi reagujeme na potřeby jiných lidí. Je nám zatěžko lidem s radostí a z čistého srdce pomáhat.
Budeme-li se řídit touto radou, přemůžeme některé své špatné charakterové vlastnosti a vytvoříme si správný vztah s prostorem. Koneckonců každý člověk je výtvorem božím (ovšem jeho božská podstata je často maskována těmi charakterovými rysy, podle kterých soudíme jiné lidi), a proto bychom měli každému pomáhat s radostí. Vždyť tak velebíme to, co je v něm božské. Tak upevňujeme své spojení s prostorem, a můžeme z něj tudíž čerpat životní síly. On nám za to na oplátku sešle šťastné shody okolností a příznivý osud.
Rada osmá – Snaž se v sobě přemoci lakotu, lenost, samolibost, mamonářství, strach, pokrytectví, nadutost a pýchu.
Důvěřuj lidem a miluj je. Nikdy o nich nesuď nespravedlivě a neber si příliš k srdci, když oni sami hovoří o jiných špatně či je pomlouvají. Lakota, lenost, samolibost, strach, faleš, pýcha, nevraživost – to všechno je duševní odpad, jímž je zaneseno naše vědomí a který nám brání v tom, abychom žili svobodně a uvolněně. Ve vědomí člověka neustále probíhají myšlenkové procesy, které ovšem podporují výše jmenované negativní vlastnosti. Co z toho plyne? Zaprvé duševní odpad z nás vysává síly a životní energii, tudíž jsme více náchylní k nemocem a slabí a také se může celkově zkrátit délka našeho života. Jsou to svého druhu otrokáři lidského vědomí. Zadruhé tyto vlastnosti velmi silně ovlivňují náš osud. Jen se nad tím zamyslete: člověk, jehož vědomí je zasaženo a zaneseno myšlenkovým odpadem, se cítí nešťastný, nedůvěřuje ostatním a dopředu čeká, že bude někým podveden. Napětí ve vědomí také způsobuje vnitřní konflikt a agresivní chování. Je třeba mít neustále na paměti, že člověk je božím projevem, zahaleným a spoutaným jeho vlastními charakterovými rysy.
Proto je nutné, abychom se snažili pohlížet na člověka skrze jeho charakterové rysy a viděli v něm jeho božskou podstatu. Pouze v takovém případě je možné lidi milovat a důvěřovat jim a zároveň vnímat božskou spravedlnost. Ta je k nám vysílána skrze jiné lidi za účelem, abychom se morálně a duchovně zdokonalovali, očišťovali své vědomí od hloupých rysů a vlastností a odpracovali své karmické dluhy a povinnosti. Toto přikázání člověku pomůže navázat těsné spojení s prostorem a čerpat jeho sílu. Nespravedlnost, odsuzování, nekorektní soudy, to vše člověka naopak od životodárné síly prostoru izoluje.
Rada devátá – Nemysli na nemoci, neduhy a smrt, v tom tkví tvé vítězství! Člověk je zdravý, anebo nemocný podle toho, jakými myšlenkami se zabývá. To ony určují jeho zdravotní stav a také to, zda bude šťastný, anebo nešťastný. Budeme-li přemýšlet o nemocech, neduzích nebo smrti, bude nám ubývat životní síla, ale nejen to; špatné myšlenky nás ničí, rozkládají zevnitř a negativně ovlivňují průběh veškerých životních procesů. Je třeba od nich co nejdříve upustit, stejně jako se zbavujeme nebezpečných a jedovatých prvků – prostě je vyhodit z mysli ven. To však není vůbec jednoduché, ba naopak, je to velmi složitá a důkladná práce, při níž musí být charakter očištěn od veškerého „odpadu“.
Člověk si musí uvědomit život jako celek, své předurčení i životní cíle. Teprve až všechno toto učiní, pozná velkou vnitřní sílu a pravou svobodu.
Rada desátá – Neodděluj myšlenky od činu. Něco sis přečetl – dobře, ale hlavně konej! Přijímané informace by vždy měly být užitečné. Ale hlavně by se měly realizovat jako konkrétní činy, aby člověk nezůstal jen „u slov“. Lidstvo uvízlo ve spleti informací všeho druhu, které jsou většinou k ničemu, ba dokonce škodí. Patří sem například všelijaké bulvární pomluvy, papírování a byrokracie, jež vědomí moderního člověka jen zanášejí a ubírají člověku jeho životní sílu. Tento proces dokáže člověka pořádně oslabit. Informace o ozdravení, které byly vstřebány, ale nikoli zrealizovány, jsou k ničemu, zbytečné vědomosti. Mají význam jedině tehdy, pokud se promění ve skutečné činy: polévání vodou, správné dýchání, procházky v přírodě, blahorodné myšlenky o zdraví či uvědomělé hladovění, neboť jen v takových případech přináší skutečné zlepšování zdraví.
Rada jedenáctá – Předávej své zkušenosti dále, vždy pomáhej ostatním, nikdy nechval sám sebe, nepovyšuj se nad ostatní a zůstaň skromný. Skromnost je velmi významná ctnost, zatímco vychloubání a namyšlenost jsou hloupé vlastnosti, které kazí charakter člověka. Toto přikázání je o tom, že se musíme špatných vlastností zbavit.
Často se totiž stane, že člověk, sotva se trochu uzdraví, pookřeje a uvede svůj život do normálu, ihned začne na okolní svět shlížet poněkud spatra. Zprvu neškodné povýšené nazírání však může přerůst ve skutečnou pýchu a namyšlenost nebo egoizmus. Je důležité, aby se každý věnoval sobě, své práci a za všech okolností zůstával sám sebou. Vyvarujte se toho, abyste si vypěstovali nové hloupé návyky, když jste se s obtížemi zbavovali těch starých – to by vás přivedlo k dalším nemocem a přineslo další nepřízeň osudu.

Zdroj: sluncebrno.com

Hroznová jadérka – hravě překonají chemoterapii

Tato malá jadérka zdaleka překonávají při onemocnění rakovinou každou chemoterapii

Tato malá jadérka zdaleka překonávají při onemocnění rakovinou každou chemoterapii

Závěr

Rádi bychom věřili, že dnešní vyspělá medicína má odpověď na všechno. Bohužel tak tomu není, a až příliš často nás zklame. Matka příroda však poskytuje celou plejádu úžasných rostlin a bylinných extraktů, které nabízejí naději tam, kde se zdá, Tato že už žádná není.

Hroznová jádra se často prodávají ve formě standardizovaných extraktů zaručujících určitou hladinu proantosyanidy (extrémně účinných antioxidantů). Doporučují se pouze ty produkty, které dosahují míru standardizace 40 až 80% a obsah OPC by neměl být menší než 95%.

Zdroj: Why Grape Seed Extract Outperforms Chemo in Killing Cancer Cells

Signály těla – psychosomatika

Signály těla

„Když se mne lidé ptají, kde najdou kvalitního psychosomatika, tak jim říkám: ‚Žádného nehledejte. Nejlepším psychosomatikem jste Vy sami. Když se objeví zdravotní problém, zastavte se a zamyslete, na jakou chybu Vás tělo nemocí upozorňuje. A když se Vám to nepodaří, hledejte lékaře, který bude zvědavý. A bude ho zajímat nejen Vaše nemoc, ale i životní příčiny, které k ní vedly.‘ “říká MUDr. Jan Hnízdil.

images (42)

Snahou komplexní medicíny je pomoci tyto schopnosti pacientovi najít a naučit ho, jak s nimi pracovat. Teprve tehdy, když vlastní síly pacienta na zvládnutí nemoci nestačí, přicházejí na řadu léky. Ty ale předepisuji pokud možno jen dočasně, aby pomohly pacientovi odrazit se ode dna k potřebné životní změně.

Jak vyslyšet varování našeho těla ještě dřív, než se projeví fyzicky?

Naše tělo je, na rozdíl od nás, velice moudré. Má řadu důmyslných obranných mechanizmů, kterými nás chrání před námi samými. Uvedu příklad. Do ordinace se loni přibelhala asi třicetiletá žena. Nikdy vážněji nestonala. Dva roky si neúspěšně léčila bolesti kolen. Začalo to únavou. To byl první varovný signál. Překonala ji silou vůle a prolomila první obrannou linii těla. Pak začala kolena bolet. Na to už vůle nestačila, tak šla za ortopedem. Na kolenou nic nenašel a předepsal jí analgetika. Padla další obranná linie. Žena už bolest tak necítila a mohla pokračovat v chování, které ji vyvolalo. Tělo se nevzdávalo, kolena začala otékat. K práškům na bolest dostala prášky na otok.

Posledním zoufalým pokusem těla ženu zastavit byl výpotek. Prodělala dvanáct punkcí, kdy jí byla do kolen vstřikována směs léků proti bolesti a zánětu. Všechno marné. Úlevu jí nepřinesla ani artroskopie. Všechny revmatologické testy byly negativní, přesto jí předepsali sulfasalazin, lék proti revmatu. Ten odmítla a přijela se poradit. Záhadu jsme objasnili během půl hodiny. Pracovala jako ředitelka velké firmy a před dvěma lety se jí narodila dvojčata. To byla obrovská životní změna: věčně na nohou, nevyspalá, vystresovaná, na vše sama, rodiče v nedohlednu, manžel na cestách. Jak říká přísloví: naložila si toho víc, než unesla, a šla z toho do kolen. Tělo jí to dva roky říkalo a ona tomu ne a ne rozumět. Bohužel se o to nesnažili ani ošetřující lékaři.

Pokud opomeneme prevenci, může být čekání na „hlas těla“ nesmírně rizikové. Máme preventivní prohlídky absolvovat, nebo se spoléhat na „řeč těla“?

Psychosomatika klade hlavní důraz na prevenci – přirozený pohyb, zdravou stravu, psychickou pohodu, dobré vztahy. To ale neznamená úplně odmítat vyšetření. Osobně si hlídám pravidelné kontroly u zubaře. Pro ženy jsou důležité kontroly u gynekologa, včasný záchyt rakoviny prsu. K ostatním vyšetřením jsem zdrženlivý. Pokud člověk zdravotní potíže nemá, cítí se dobře, neměl by to s návštěvami lékařů přehánět. Tlak na stanovování diagnóz je obrovský. Jen málokdy u lékaře uslyšíte: „Člověče, máte všechny výsledky v pořádku, nic Vám není, běžte v klidu domů.“ Když už nic jiného, tak Vám najdou alespoň zvýšený cholesterol. A z úplně zdravého člověka je rázem pacient s diagnózou hypercholesterolémie. Nasadí Vám léky, objednají Vás na další kontrolu, léky začnou vyvolávat nevolnosti, nespavost, únavu, musíte k dalším lékařům pro další léky a už se vezete. Doslova platí, že zdravý člověk je jen špatně vyšetřený pacient.

Svému zdraví a duševní pohodě bychom více prospěli, kdybychom nemuseli splácet hypotéku, sedět dlouho v práci nebo kdybychom vyměnili bydlení v rušném městě za příjemnější alternativu. U většiny z nás je však změna životního stylu v těchto směrech nemožná. Co s tím?

Nechali jsme se chytit do konzumní pasti, nevíme, jak z ní, jsme z toho nemocní, spoléháme na to, že nám pomohou lékaři. Marně. Léky na úzkosti a deprese dočasně uleví, umožní člověku, aby ve stresujících společenských podmínkách ještě nějaký čas přežíval, než se úplně zhroutí. Místo okamžitého předepisování prášků se snažím pacientům vysvětlit, jakou informaci jim tělo nemocí sděluje. Není nic pravdivějšího než nemoc. Je to nastavené zrcadlo, které říká: takový jsi, takovým způsobem a v takových podmínkách žiješ.

Nemoc není voláním po užívání léků, ale pokynem k tomu, aby se člověk zastavil a zamyslel. Analogicky současná společenská krize není voláním po dalších penězích, nýbrž upozorněním, že takto stresujícím, energeticky náročným a dravým způsobem už dál žít nemůžeme. Povinností lékaře je tyto souvislosti zkoumat a upozorňovat na ně. Uzdravit se ale musí každý sám změnou chování. Působením na nejbližší okolí přispívat k uzdravení celé společnosti. Slibům politiků, že se o nás postarají, nevěřím. Žádný spasitel nepřijde.

O pomoc celostní medicíny žádají také rodiče dětí, které se počurávají, trpí různými bolestmi atd. Na zdraví dítěte se často odráží disharmonie v rodině. Jaké je však vysvětlení častého stonání dítěte v harmonické rodině, například kvůli vcelku běžné zvětšené nosní mandli?

Každé dítě čas od času onemocní. Problém je, když je nemocné dlouhodobě nebo opakovaně. V takovém případě je nutné zaměřit pozornost na rodinné vztahy nebo problémy ve škole, vztahy s kamarády. Dítě ale může onemocnět i v harmonické rodině. Třeba když je matka přecitlivělá nebo úzkostná, dětem věnuje nadměrnou péči a pozornost, vše si moc bere. Úzkost a napětí matky děti intenzivně vnímají, negativními emocemi se „nakazí“ a snadno onemocní. Nejčastěji nějakou infekcí, do té doby třeba skrytou ve zvětšené mandli. Nemoc dítěte ještě zvýší úzkost matky a ta se zase přenáší na dítě.

Obranyschopnost – imunita – je úzce spojená s psychikou. Pokud je člověk v dobré náladě, uvolněný, má dobrou imunitu. Pokud je v napětí, neklidu, úzkosti, nebo dokonce depresi, je imunita oslabená. Důležité je, aby matka, případně oba rodiče pochopili svoji roli ve stonání dítěte. Místo pocitu viny je potřeba pracovat na řešení příčiny. Ta ale nemusí být jen ve vztazích v rodině. O kvalitě imunity rozhoduje také strava, pravidelný pohyb, čisté životní prostředí…

stress-543658__180

Jak pohlížíte na plastické operace?

Obdivuji výkony, které plastická chirurgie předvádí u pacientů po úrazech, popáleninách, onkologických operacích nebo s vrozenými vývojovými vadami. U zamindrákované ženy toužící po fyzické kráse bych ale v první řadě řešil její mindrák. Operace je krajním řešením. Snaha vylepšovat přírodu se může zle vymstít.

Ženy, jimž praskly vadné prsní implantáty, by mohly vyprávět. Dalším paradoxem současné doby je stárnutí. Lidé touží dožít se co nejvyššího věku, přitom se ale bojí stárnout. Zoufale se snaží projevy stárnutí zakrýt: botoxem, plastickými operacemi, implantáty. Herečka Eva Vejmělková v jednom rozhovoru řekla, že by si vrásky nikdy vyhladit nedala. Každá vráska je vzpomínka, kus života. Jejím vyhlazením jako by si člověk nechal vymazat paměť.

Nejsou určité bolesti přece jen „normální“?

Podle kolegy Šavlíka je vědecká medicína jen složitým, zdlouhavým a nákladným potvrzováním pravdy lidových přísloví. Jedno takové říká, že člověk je zdravý, když ho pokaždé bolí někde jinde. Jakmile bolest trvá déle nebo se opakovaně objevuje na stejném místě, je potřeba ji řešit.

Lze psychosomatickým přístupem zabránit vzniku/rozvoji geneticky podmíněných chorob (cystické fibrózy, Huntingtonovy choroby, svalové dystrofie atd.) nebo jejich následky pomocí celostní medicíny alespoň mírnit?

Všechno to jsou těžké, geneticky podmíněné a život ohrožující nemoci. V prvním případě plic, ve druhém mozku, ve třetím svalstvu. Jejich vzniku psychosomatika zabránit nemůže. Zásadní význam má specializovaná léčba. Komplexní přístup ale může pacientovi pomoci se s nemocí vyrovnat, ovlivnit související podmínky jeho života, poradit mu, jak se má v mezích možností udržovat v dobré fyzické kondici, jaký má mít stravovací režim, pomoci mu řešit vztahové problémy a zvládat stresující situace, které nemoc provázejí.

Také se hodně doporučuje sportovat – běhat, jezdit na kole apod. Ale pokud si představíme např. Moravskoslezský kraj, kde je inverze 360 dní v roce, pak je nasnadě otázka, nakolik je takové běhání ještě prospěšné?

Pohyb je lék. Bez něj není ani zdraví ani život. Jde o to, aby pohyb člověka bavil, byl pestrý, pokud možno pravidelný, přiměřený a odehrával se v příjemném prostředí. To se o běhání v městském smogu rozhodně říci nedá. Spousta lidí bohužel jinou možnost nemá. A jsme zase u konzumní pasti. Chceme mít stále větší materiální komfort, více vyrábět, více spotřebovávat. Tím otravujeme životní prostředí. Přitom bychom chtěli pít křišťálově průzračnou vodu, dýchat čistý vzduch, být zdraví. Mít obojí současně ale nejde.

Mohu požádat svého praktického lékaře o vystavení doporučení na vyšetření psychosomatikem?

Náš zdravotnický systém kategorii psychosomatiky prakticky nezná. Pojišťovny ji ani nepodporují ani nehradí. Pan ministr Heger ji teprve loni v květnu zařadil mezi oficiální specializační obory. Pozval mne tehdy na ministerstvo a zajímal se, co vlastně psychosomatika je, jaký je její vztah k léčitelství, kdo by ji mohl vyučovat. Krátce poté byl odvolán. Jeho iniciativa ale úplně nezapadla. Koncem roku jsem z ministerstva dostal jmenovací dekret člena akreditační komise pro psychosomatiku. To je velký posun. K realizaci je ale pořád hodně daleko.

Doporučujete prevenci ve formě očkování?

Pokud by medicína neobjevila očkování proti tuberkulóze, záškrtu, neštovicím, obrně, černému kašli a dalším smrtícím chorobám, většina z nás by na tomto světě vůbec nebyla. Jako otec tří dětí bych na sebe nikdy nevzal tu zodpovědnost, že bych nenechal děti očkovat základním a ze zákona povinným očkováním. Ohrozil bych tím nejen vlastní děti, ale i všechny ostatní. Takové očkování má totiž smysl jedině tehdy, pokud je plošné.

Mediálním kampaním vyzývajícím k očkování proti sezónním chřipkám nebo virózám, jako byla nemoc šílených krav, prasečí nebo ptačí chřipka, ale moc nevěřím. Je z nich příliš cítit tlak farmaceutických firem. O snížení důvěryhodnosti takového očkování se hodně zasloužili i představitelé zdravotnictví a politici. Nejvyšší hygienik ČR Vít, loni policií obviněný ze zneužití pravomoci úřední osoby, před třemi lety národ emotivně vyzýval k očkování proti prasečí chřipce. Pak se ukázalo, že sám se očkovat nenechal. Ministryně zdravotnictví Jurásková se to snažila napravit a nechala se očkovat za asistence televizních kamer.

Prezident Klaus ostře vystoupil proti povinnému očkování vojáků. Několik set tisíc vakcín, které ministerstvo nakoupilo, nakonec přišlo vniveč. To je názorná ukázka, jak se to dělat nemá. Nikdo nemohl vědět, nakolik je hrozba prasečí chřipky reálná. Otázkou je, jak se lidé budou po takové zkušenosti chovat, pokud se nějaká opravdová hrozba objeví.

Uchování zdraví předpokládá málo stresu a negace. Zodpovědný přístup občana předpokládá jeho informovanost pro případ správného rozhodnutí u voleb. A informovanost v tomto směru bohužel nenahrává občanovu zdraví, protože přináší mnoho negace. Mohl byste prosím poradit našim čtenářům, jak být zdravým a současně zodpovědným občanem naší země?

Současný společenský systém, založený na individualizmu, dravosti, drancování životního prostředí a neustálém ekonomickém růstu, je těžce nemocný. Přitahuje arogantní, bezohledné, bezcitné a dravé jedince – psychopaty. Výsledkem je celá řada krizí: ekonomická, finanční, ekologická, sociální, s nimi spojená korupce, kriminalita, agresivita, alkoholizmus, toxikomanie. Všechny tyto krize mají společného jmenovatele: iluzi neomezeného růstu. Tvrdit, že na omezeném prostoru naší planety s jejími omezenými zdroji lze neustále více vyrábět a více spotřebovávat, může jen politik, ekonom nebo blázen.

Krize je šancí na změnu. Je jen na nás, jestli se dál necháme manipulovat alkoholem a mocí opilými politiky, nebo zda vezmeme zodpovědnost do svých rukou a začneme stavět nový systém založený na spolupráci, ohleduplnosti, šetrnosti, ochraně přírodních zdrojů a pochopení života v souvislostech. Systém, v němž nadále neudržitelný růst nahradí pokojný nerůst, vnitřní sociální a kulturní rozvoj. Tak, jak se o to snaží komplexní medicína. Pacient (občan) může polykáním prášků (finančními injekcemi) potlačovat příznaky, léčit se až do úplného uléčení. Nebo může porozumět informační hodnotě nemoci (krize) a změnou chování vykročit na cestu k uzdravení. Rozhodnutí musí udělat každý sám.

 

Více informací na: https://www.celostnimedicina.cz/signaly-tela.htm#ixzz4GStsn25H

Léčebný kód – Revoluční léčebná metoda, která nemá v dějinách obdoby – vyléčení všech nemocí na buněčné úrovni

 

Léčebný kód – Revoluční léčebná metoda, která nemá v dějinách obdoby – vyléčení všech nemocí na buněčné úrovni

images (53)

Tento systém léčení je založen na poznání, že existuje pouze jeden zdroj nemocí – a tím je fyziologický stres. Fyziologický stres nastává, když náš nervový systém není v rovnováze. Léčebné kódy odstraňují z organizmu fyziologický stres způsobem, který nemá v dějinách lékařství obdoby. Terapii tzv. léčebného kódu objevili a rozpracovali dva lékaři – Dr. Alexander Loyd a Dr. Ben Johnson.
 
Banner
Dr. Alexander Loyd je vysvěcený kněz, který po deseti letech studia získal doktorské tituly v oborech neuropatické medicíny a psychologie. Dvanáct let se tento muž modlil za vyléčení své ženy a hledal způsoby, jak jí pomoci s klinickými depresemi, které ji velmi sužovaly. Na jaře roku 2001 objevil jednoduchý fyzikální mechanismus odstraňující stres z těla tím, že léčí jeho zdroj. Tímto způsobem během pár týdnů vyléčil mnoho let trvající deprese své ženy. Dr. Loyd pak rok a půl ověřoval tento mechanismus pomocí testů na variabilitu srdeční frekvence, což je klasická lékařská diagnostická metoda, vyhodnocující úroveň stresu v autonomním nervovém systému (na vůli nezávislém). U 86 % případů stres z těla zmizel během 20 minut.
 
Dr. Ben Johnson je lékař, který se metodou léčebných kódů vyléčil z Lou Gehrigovy choroby. Jde o nevyléčitelné onemocnění, které končí smrtí zhruba pět let po diagnostikování. Léčebnými kódy se z této zákeřné nemoci úplně uzdravil zhruba po třech týdnech. Hlavní oblast jeho zájmu je léčba rakoviny.
 
Základní princip léčebné terapie
 
Systém léčebného kódu je založen na poznání, že existuje pouze jeden zdroj nemocí a tím je stres. Fyziologický stres je stav, kdy náš nervový systém není v rovnováze. Větší část nervového systému se nazývá autonomní nervový systém, který pracuje automaticky. Autonomní nervový systém (ANS) má dvě části – parasympatický nervový systém (PNS), který se stará o růst, léčení a udržování těla, a sympatický nervový systém (SNS), který není využíván tak často jako ten předchozí, nicméně v otázce zdraví a nemoci hraje významnou roli. Sympatický nervový systém je to, čemu se říká systém “útoku, nebo útěku”. Když se člověk rozhodne, zda zvolí útěk, nebo útok, v jeho těle se začne dít mnoho věcí. Změní se proudění krve – krev už neproudí do žaludku ani do přední části mozku, ani do ledvin a do jater, ale proudí převážně do svalů, protože tělo ví, že ho něco ohrožuje a je třeba mít sílu na boj nebo na úprk. V tu chvíli přestane proto zpracovávat potravu ve střevech nebo se zbavovat toxinů z jater a vyvažovat hladinu elektrolytů v ledvinách nebo kreativně uvažovat. Jde o mimořádnou situaci a tělo se musí bránit. Co se ale stane, když je člověk v neustálém stresu? V jeho těle je stálé napětí, svaly jsou stažené, člověk je pod neustálým tlakem a tím se začnou poškozovat vnitřní orgány a hlavně imunitní systém. Poškození se děje jak na úrovni orgánů, tak na buněčné úrovni. Když doktor Loyd prováděl testy variability srdeční frekvence, tak zjistil, že i když lidé necítili žádný stres a mysleli si, že jsou v naprosté pohodě, ukázalo se, že mají onen fyziologický stres, jenž vede ke vzniku nemocí.
 
Účinky terapie jsou trvalé
 
Pokud má člověk jakýkoliv zdravotní problém, pramení vždy z fyziologického stresu! Stres je ovládán centrálním nervovým systémem. Především fyziologický stres vzniká prostřednictvím HPA neboli osy hypotalamus – hypofýza – nadledvinky. Z fyziologického hlediska vyvolává stres změny ve všech orgánech, a to především pokud jde o vylučování adrenalinu, kortizolu, glukózy, inzulinu a růstových hormonů. Fyziologický stres se změří podle úrovně výše uvedených látek. Nejlepším lékařským testem pro měření fyziologického stresu se stal test variability srdeční frekvence (HRV). Jde o velmi cennou metodu, která ukazuje vyváženost v autonomním nervovém systému. Tento test dokáže vědecky vyhodnotit účinnost léčebných kódů. Výsledky ukázaly, že účinky této terapie jsou trvalé – metoda léčebného kódu se zaměřuje přímo na zdroj nemocí a všech zdravotních problémů v těle. Jakmile zmizí stres, je imunitní a léčebný systém schopen vyléčit cokoli. Léčebný kód neléčí fyzické či psychické problémy, léčebný kód léčí problémy srdce, čímž se zmenšuje nebo úplně odstraňuje fyziologický stres v těle a tím má imunitní systém volný prostor k léčení.
 
1. Příčina fyziologického stresu jsou energetické problémy v těle
 
Jak již bylo uvedeno výše, jediným zdrojem všech nemocí a problémů v těle je fyziologický stres a příčinou tohoto stresu jsou energetické problémy v těle. V roce 1905 Albert Einstein prohlásil, že “veškerá hmota je energie” a od té doby svět už nikdy nebyl takový jako dřív. Dnes již všichni víme, že všechno je energie a veškerá energie má tři společné prvky: frekvenci, vlnovou délku a barevné spektrum. Mnoho geniálních vědců již před mnoha lety potvrdilo myšlenku, že kořenem zdraví a nemocí je vždy tělesná energie. A také řekli, že jednou objevíme způsob jak ovládnout energetické problémy, jež jsou základem zdravotního stavu, a jakmile se to stane, navždy se změní zdraví lidí na celém světě. V současné době již víme, že mnoho tzv. mystických jevů je vlastně otázkou kvantové fyziky. Díky kvantové fyzice lze učinit ten největší průlom v oblasti léčení, jaký jsme kdy zažili. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století léčil lékař jménem Royal Ramon Rife velmi úspěšně pacienty trpící rakovinou právě pomocí frekvencí. Tento vědec zjistil, jak je možno využívat jednu frekvenci k přenosu druhé, což je jev právě z kvantové fyziky. Rife vynalezl světelný mikroskop umožňující až 30 000 násobné zvětšení, a to několik desetiletí před vynálezem elektronického mikroskopu. Do té doby umožňovaly světelné mikroskopy nanejvýše 100 násobné zvětšení. Rifeho objev však pro některé lidi představoval velkou hrozbu, a tak jako mnoho jiných géniů musel být odstraněn. Jeho laboratoř záhadně shořela a on byl jako vědec zavržen. Zemřel opuštěný a zapomenutý.
 
2. Zdroj všech nemocí je stres vyvolaný buněčnou pamětí
 
Stres je způsoben nedostatkem energie na buněčné úrovni. Vlivem nadměrného stresu se buňky dostanou do pohotovosti “boj, nebo útěk” a v tomto okamžiku se všechny buňky v těle uzavřou, aby uchovávaly energii. Problém je, že v této chvíli buňky nedostávají kyslík, nedostávají výživu, glukózu. Buněčné elektrárny – mitochondrie, jsou bez paliva. Jak správně fungují mitochondrie, tak správně fungují buňky a následně celé tělo. Buňky potřebují kyslík a glukózu a musí být schopné vylučovat odpady, když se ale tento proces zastaví, dojde k oslabení či zahynutí buňky. Náš mozek detekuje a vysílá na určitých frekvencích energii, která hlásí ostatním částem těla, co je potřeba dělat. V krizové situaci se tělo musí připravit k obraně, proto v tomto okamžiku vyšle hypotalamus v mozku varovný signál ke všem částem těla. Pokud ovšem nedojde k reálnému ohrožení, ale my jsme pouze ve stavu “boj, nebo útěk”, stávají se tyto frekvence destruktivní, místo toho, aby zachraňovaly život.
 
Co způsobuje fyziologický stres?
 
Téměř vše, čím jsme obklopeni – jízda autem, projíždějící náklaďák, nezaplacené účty, křičící šéf, plačící kamarádka, informace z novin či televizních zpráv, prožívání filmového příběhu atd., atd. Léčebný kód dokáže neutralizovat destruktivní frekvenci a udržovat ji v neutrálním stavu – a to je přesně to, co člověk potřebuje, aby se uzdravil a zdraví si udržel. Také se dá říci, že léčebný kód brání hypotalamu ve vysílání energetických signálů na frekvenci, jež v těle vyvolává stresující reakci v situaci, kdy to není třeba. Jak se toto děje? Hypotalamus využívá zdravé frekvence těla k odstranění destruktivních frekvencí, což můžeme připodobnit rozsvícení světla v temné místnosti. Světlo vždy zvítězí nad tmou, zdravá energie nad ničivou, a to proto, že vše na planetě Zemi pracuje pro život. Proč se dr. Loyd a dr. Johnson rozhodli využívat kvantovou fyziku místo chemických léků? Protože – je-li původcem nemocí energie, pak je jistě nanejvýš logické léčit tělo pomocí energie.
 
3. Největší problém je buněčná vzpomínka, problém srdce (podvědomí, nevědomí)
 
Proto tolik lidí nedojde k úplnému uzdravení, i když změní stravu, začnou meditovat, odkyselí organismus, začnou více sportovat, pijí bylinné čaje a doplní hladinu vitamínů a minerálů. Různé terapie spočívají v tom, že se pacient vypovídá, otevřou se staré rány, často se problémy vyřeší, ale mnohdy se naopak ještě zhorší místo toho, aby se léčily. Snazší je pomoci pacientům, kteří prodělali nějaké trauma, o kterém ví. Zde již existují metody, jak tato trauma léčit, ovšem problém nastává, když je člověk relativně šťastný a spokojený, o žádných problémech neví, a přesto je nemocný. To je právě problém špatného naprogramování. Co je to vlastně buněčná vzpomínka? Je to vzpomínka uložená ve všech buňkách. Vědci zjistili, že vzpomínky nejsou pouze v hlavě, v mozku, ale ve všech buňkách. Tento objev byl učiněn v době, kdy se začaly provádět transplantace orgánů, a lidé s těmito transplantovanými orgány měli najednou myšlenky, sny, chutě a pocity jako dárce. Buněčné vzpomínky rezonují s destruktivními energetickými frekvencemi a vyvolávají v těle stres. Mylné názory jsou uloženy v buněčných vzpomínkách utvářejících podvědomou a vědomou mysl společně s kontrolními centry mozku. Vědci se již shodují, že budoucnost léčby nemocí a chorob, jež jsou dnes považovány za neléčitelné, nejspíš spočívá v objevení způsobu léčby buněčné paměti. Buněčné vzpomínky a mylné názory jsou totéž, o čem mluvil Šalamoun před více než třemi tisíciletími. Právě problémy srdce jsou zdrojem všech ostatních problémů vyskytujících se v životě – fyzických, vztahových, a dokonce i těch, které se týkají úspěchu a neúspěchu. Jeden z mnoha fascinujících objevů byl učiněn v Institutu Heart Math, kdy vědci dali do zkumavky lidskou DNA a řekli zkoumaným subjektům, ať drží zkumavku a myslí na něco hodně nepříjemného, ať vyvolají destruktivní vzpomínky. Když pak vědci zkoumali DNA, tak zjistili, že byla úplně zničena. Ale při vyvolávání vzpomínek příjemných se DNA léčila. To je úžasný objev, který říká, že aktivace dobrých vzpomínek DNA léčí a aktivace destruktivních vzpomínek DNA ničí. Dr. Sarno, profesor klinické rehabilitační medicíny na lékařské fakultě Newyorské univerzity a lékař působící na této univerzitě, tvrdí, že chronická bolest a různé další nemoci jsou způsobeny pocity zlosti a hněvu, potlačovanými v podvědomé mysli. To znamená, že ani nevíme, že tam jsou. Tyto destruktivní pocity jsou zakořeněny v buněčných vzpomínkách z prenatálního vývoje a dětství. Mnoho lidí si myslí, že své problémy vyřeší pozitivním myšlením, nebo že na ně nebudou prostě myslet. Bohužel tak to není, protože v podvědomé mysli existují mechanismy, které vyléčení brání. Během života jsme nasbírali mnoho vzpomínek, které jsou plné takových pocitů, jako je vztek, smutek, strach, bezmocnost… seznam je velmi dlouhý. Cenou za tyto destruktivní vzpomínky je naše zdraví, vztahy, kariéra apod. Potlačování destruktivních vzpomínek vyžaduje určitou dávku energie, a to neustále, čímž dochází ke stresu, který se člověk snaží potlačit. Dostává se tak do začarovaného kruhu, potlačuje destruktivní vzpomínky, aby neměl stres, ale energie, kterou vydává na potlačení těchto vzpomínek, stres naopak způsobuje. Buněčné vzpomínky škodí tedy vždy, ať už o nich víme, či ne.
 
Jak to všechno do sebe zapadá? Problémy srdce vytvářejí destruktivní energetické frekvence, tyto frekvence vytvářejí stres a stres je jediným zdrojem všech fyzických a psychických problémů. Pokud vyléčíme buněčné vzpomínky, vyléčíme srdce jako zdroj našich problémů.
 
4. Naše vzpomínky tvoří přes 90 % našeho podvědomí
 
Všechny naše vzpomínky, což jsou vlastně záznamy toho, co se v našem životě stalo, tvoří přes 90 % toho, co by se dalo označit za podvědomí. Sem patří křik tatínka, když dítě rozbilo nové autíčko, neúspěch s první láskou, maturita, strach při usínání bez lampičky apod. Pouze asi 10 % tvoří naše vědomá mysl, což jsou vzpomínky, které si dokážeme vybavit.
 
Dr. Loyd v knize “Léčebný kód” označuje významem srdce nevědomí a podvědomí. Jeho názor je, že srdce je ve skutečnosti nevědomá mysl+vědomí+duše. Vzpomínky nejsou maso a krev, jsou uloženy v buňkách jako určitý energetický vzorec. Proto je nenajdeme v žádné tkáni. Podstatou vzpomínek je určitý energetický vzorec, ale vzpomínka jako taková je pouhý obraz. Kromě lidí, kteří jsou od narození slepí, máme všichni uloženy vzpomínky jako obrazy a výjevy. Všechna data jsou uložena v podobě výjevů a obrazů a narušení energetického pole těla je způsobeno právě určitým destruktivním obrazem. Dr. Glenn říká, že léčení destruktivních výjevů má trvalý léčivý účinek na celé tělo. Pochopení tohoto faktu je nezbytné při léčení buněčných vzpomínek. Všechna data, s nimiž se setkáte, jsou zakódována v podobě buněčných vzpomínek. Některé z nich jsou destruktivní a vyvolávají stresovou reakci těla, která se aktivuje ve chvíli, kdy to vůbec není třeba. To vede následně k vypojení imunitního systému, což je příčinou mnoha problémů v našem životě. Nevědomá mysl pracuje s asociacemi, takže když si například vzpomenete na Vánoce a máte s nimi spojeny nepříjemné vzpomínky, vaše nevědomá mysl se oživí a vy máte nepříjemné pocity, aniž byste věděli proč. A to se děje pořád! Náhle nás přepadne pocit zlosti, smutku, napětí a vy ani nevíte, odkud pochází. Mylné názory vyvolávají obavy ve chvílích, kdy se není čeho obávat, ale tělo trpí.
 
5. Traumatické vzpomínky se stávají stimulem ochranného programovacího systému a vyvolávají určité reakce
 
Jakmile nastane situace podobná té, kdy došlo k něčemu traumatizujícímu, je systém stimulu a reakce aktivován. Rozsah reakce závisí na tom, jak moc bolestná byla původní buněčná vzpomínka. Všichni jsme zdědili od rodičů určité buněčné vzpomínky a jsou vědci, kteří jsou přesvědčeni, že tyto vzpomínky jsou zakódovány do DNA každé buňky. Když se při početí spojí spermie a vajíčko, vytvoří buňku představující úžasnou harmonii muže a ženy. A stejně jako zděděné DNA způsobí určitou podobu narozeného človíčka, tak dítě ovlivní buněčné vzpomínky otce i matky. Samozřejmě, že k tomuto procesu došlo i při početí otce a matky. Takto to funguje i u prarodičů a praprarodičů. Těžko říci, kam až tato buněčná vzpomínka může zasahovat. Nejvíce poznatků získává člověk v období od narození do pěti let. Jsou to doslova tuny informací a všechny jsou zakódované pomocí zraku a rozumu odpovídajícímu věku. A všechny jsou zaznamenány ve stavu mozkových vln delta a théta, jež nejsou ovlivněny rozumovým uvažováním na vyšší úrovni. Jakmile se tyto vzpomínky, např. ve třiceti letech reaktivují, vrátíme se do věku např. pěti let a neuvažujeme o nich tak racionálně, jak by se na třicetiletého slušelo. Například v dětství jsme zažili stres ve vztahu k nějaké situaci, kterou jsme vyhodnotili svým pětiletým rozumem jako problém. V budoucnosti nás tato situace může mnohokrát negativně ovlivnit, protože k ní přistupujeme z pocitu pohledu pětiletého dítěte. Toto je další projev buněčné paměti.
 
Traumatické vzpomínky můžeme také zdědit. Na těchto vzpomínkách je zajímavé, že když prožijeme nějaké trauma, naše racionální myšlení se do určité míry odpojí. To je proto, že člověk prožije šok, není schopen mluvit, neví, kde je, co se děje, je jakoby za oponou. Když se aktivuje nějaká traumatická vzpomínka, obejde logickou mysl a probudí reaktivní mysl. Tomu se říká stresová reakce, a to je důvod, proč mají lidé obavy v situaci, kdy je mít nemusí, nemohou prožívat láskyplné vztahy, nejsou úspěšní v práci apod. Uzavírá to naše buňky a následně to způsobuje zdravotní potíže. Kdykoliv je reaktivovaná nějaká traumatická vzpomínka, znamená to, že vědomě uvažující mysl šla stranou. I když se to zdá podivné, tento systém má za úkol nás chránit. Zde je ono velké tajemství, které dokáže mnoha lidem změnit život. Když děláte věci, jaké ve skutečnosti dělat nechcete, když uvažujete tak, jak uvažovat nechcete, mohou za to vždy vzpomínky, které byly reaktivovány. Váš ochranný programovací systém dospěl k rozhodnutí, že se nacházíte v situaci, která má vztah k nějakému traumatu, a tudíž vás chrání. Jak takovou situaci řešit? Tradičně se o problémech mluví. Ovšem, jak výzkumy ukazují, není to mnohdy účinné. Musíme oslovit přímo zdroj a tím je naše srdce.
 
6. Neděláme nic, o čem nejsme přesvědčeni, že je správné
 
Vzpomeňte si, kolikrát jste si uvědomili, že jste udělali něco, co jste dělat neměli, a už tehdy jste věděli, že to není dobře. Problém spočívá v tom, že v nevědomé mysli jsou uloženy názory, o nichž ani nevíme. To je právě ta otázka vědomý názor versus nevědomý názor.
 
7. Když se střetne srdce s hlavou, vítězem se stává srdce
 
Tato situace je nejvíce zřejmá v otázce odpuštění. Mnoho lidí říká, že tomu a tomu odpustili, že chápou, že je třeba se přestat vztekat a zlobit, ale pokud se to nestane na úrovni srdce, jako by se to nestalo. Pokud nevyřešíme záležitosti srdce, můžeme sice potlačit určité symptomy, ale nedosáhneme trvalého vyléčení dané věci, protože jsme nenašli zdroj. Podvědomá mysl je více než milionkrát mocnější než síla vůle. Problémy srdce jsou problémy duše. Při jakémkoliv problému je na místě si položit otázku: Jaký problém srdce je zdrojem této situace a jak ho mohu vyléčit? Léčebný kód léčí destruktivní energetický vzorec vzpomínky, která obsahuje nějaký mylný názor, jenž ve vás vyvolává obavy tehdy, když by neměl být aktivován. Již v Bibli je psáno “Především střež a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život”.
 
Jste tím, kým jste ve svém srdci. Čemu věříte ve svém srdci, tomu věříte doopravdy. Co je ve vašem srdci, určuje, v jaké situaci jste. Co je ve vašem srdci, určuje, jak jednáte. Srdce je naprogramováno k ochraně. Co je ve vašem srdci, to určuje vaše priority.
images (76)
 
Z oněch sedmi zákonitostí vyplývají dvě následující pravdy:
 
1. Jakmile vyléčíte vzpomínky, vyléčíte stres
 
2. Jakmile vyléčíte stres, vyléčíte své problémy
 
Pozor na afirmace! Aby afirmace fungovaly, musí s nimi být člověk v souladu. Je třeba, aby byla tvrzení zaměřena na pravdu. Musí být pozitivní a my jim skutečně musíme věřit. Takže afirmace nemám rakovinu, nebo rakovina z mého těla mizí, je pro mnoho lidí nepřijatelná. Mnohem lépe lidé přijímají afirmaci, přeji si být zdráv a věřím, že se to podaří. Když se dělaly testy HIV u lidí prohlašující afirmace, kterým nevěřili, hladina stresu se zvedla! Pokud se na realitu začnete dívat z pohledu pravdy a lásky, váš život se úplně změní. Klíčem k uvěření pravdy je pochopení.
 
Než začnete terapii léčebným kódem, je třeba si položit otázku: V čem by se měl změnit můj přístup k danému problému?
 
Léčebná síla
 
Léčebné kódy byly objeveny díky Boží milosti teprve nedávno, ale tento léčebný mechanismus jsme měli vždycky. Sv. Augustin kdysi dávno řekl: “Zázraky se nedějí v rozporu s přírodou, ale pouze v rozporu s tím, co o ní víme.” Léčebný kód odstraňuje stres přímo v jeho zdroji. Výzkum provedený v kalifornském Institutu HeartMath ukazuje, že jakmile stres zmizí, často se vyléčí dokonce i geny. Ztotožnění se s vnitřním léčivým zdrojem působí tak silně, že to má léčivé účinky na poškozené DNA. Objev léčebných kódů odhaluje fyzickou funkci, jež automaticky aktivuje léčivý zdroj, který zkoumali i vědci ve výše již jmenovaném institutu. Léčebný kód využívá tohoto léčivého zdroje a mění destruktivní energetický vzorec neboli frekvenci destruktivní představy na léčivou energii. Léčivá energie zaměřena na čtyři centra se využívá k léčení různých nezdravých názorů a představ. Tyto léčivé kombinace se dají přirovnat ke čtyřem aminokyselinám tvořící naše DNA. Jedinečnost každého člověka na světě je dána specifickou kombinací pouhých čtyř aminokyselin. Dr. Loyd a dr. Johnson jsou přesvědčeni a jejich desetiletá praxe to dokazuje, že když budete provádět metodu léčebného kódu pomocí vhodné kombinace čtyř léčivých center, začne do každé buňky vašeho těla proudit ozdravující a silně léčivá energie.
 
Čtyři léčivá centra, čtyři fyzické systémy:
 
Kořen nosu – hypofýza, velmi často označována jako hlavní žláza, protože řídí základní endokrinní procesy v těle a epifýzu.
 
Spánky – vyšší funkce levé a pravé hemisféry mozku a hypotalamus.
 
Čelisti – reaktivní emocionální mozek včetně amygdaly a hipokampu a dále páteř a centrální nervový systém.
 
Adamovo jablko neboli ohryzek – páteř a centrální nervový systém a štítná žláza.
 
Léčivá centra se aktivují pomocí vlastních prstů. Léčebný kód se aktivuje tak, že se namíří všech pět prstů obou rukou postupně na všechny čtyři léčivá centra, a to ve vzdálenosti sedm až osm centimetrů od těla. Ruce a prsty řídí proudění energie v léčivých centrech a ty pak aktivují energetický léčebný systém, jenž funguje podobně jako imunitní systém. Neničí viry a bakterie, ale zaměřuje se na vzpomínky spojené s určitou věcí, o níž člověk přemýšlí. Díky pozitivním léčivým energetickým frekvencím odstraňuje negativní a destruktivní frekvence a nahrazuje je pozitivními. Když buňky při provádění léčebného kódu přijímají zdravou energii, nezdravá energie je doslova vyrušena pozitivní energií. Jakmile je destruktivní frekvence odstraněna, začne celkový obraz rezonovat se zdravou energií, což přispívá k dobrému zdravotnímu stavu všech tělesných systémů. Dr. Loyd udává tisíce svědectví klientů, kteří se takto zbavili nejrůznějších problémů, včetně nemocí tzv. “nevyléčitelných”. Základní diagnostické testy (variabilita srdeční frekvence) ukazují, že po cvičení léčebného kódu je stres z těla odstraněn natrvalo.
 
Co je ona úžasná léčivá energie? V čirém bílém světle jsou obsaženy všechny barvy a stejně tak jsou v čiré lásce obsaženy všechny kladné vlastnosti (odvaha, pravda, věrnost, radost, klid, trpělivost atd.). Dr. Loyd je přesvědčen, že energetická frekvence čiré lásky dokáže vyléčit cokoli – a že je to jediná síla, jež to dokáže. Vibrační frekvence lásky je tím nejvyšším léčivým zdrojem.
 
Léčivá centra je třeba aktivovat 3x denně alespoň 6 minut. Před vlastním léčením je třeba se pomodlit a připravit se na tento způsob léčení.
 
Modlitba: “Přeji si, ať všechny vědomé i nevědomé negativní představy, nezdravé názory, destruktivní vzpomínky a všechny fyzické problémy spojené s ……………………… ………………………….. (váš problém či určitá záležitost) jsou nalezeny, otevřeny a vyléčeny tím, že mne prostoupí světlo, život a láska Boží. A též si přeji, ať se účinnost této léčby zvýší stonásobně, případně i vícekrát”.
 
Každá pozice trvá asi 90 vteřin, přitom si opakujte tvrzení zaměřené na pravdu. Zaměřte se vždy na pozitivní věci.
 
Touto technikou můžete také pomoci druhým lidem. Modlitbu v tomto případě upravíte tak, aby bylo zřejmé, pro koho je léčba určena. Po skončení ještě řekněte, že s láskou posíláte účinky této léčby danému člověku. Nezapomeňte provádět cvičení 3x denně. Klíčem a úspěchem je vytrvalost. Při práci s léčebnými centry si představujte problém, který chcete řešit.

Smrt přichází ze střev – vyčistěte je

Smrt přichází ze střev. V České republice je to bohužel často pravda, jelikož patříme na první místa v evropském žebříčku v počtu pacientů s rakovinou tlustého střeva. A zatímco návodů, jak se zbavit veškerých nevyloučených zbytků a nastolit ve střevě zdravou mikroflóru je na internetu plno, málo se ví o plísních ve střevech.

A ty přitom dokáží napáchat zlo v celém těle.

Hodně lidí se směje, když slyší o plísních ve střevech nebo kdekoliv jinde v těle. Nedej bože, pokud by někdo chtěl začít o vnitřních parazitech. Plesnivé může být kde co, ale mít plísně v těle, to určitě ne, že. A co třeba kvasinky?

Plesnivé nehty, kůže na nohou, kolena? Bílý povlak na jazyku? I za zápachem z úst často stojí právě plísně. A co se projevuje navenek, to je samozřejmě problém i vevnitř. A co může být navenek jen menší kosmetický problém, může vevnitř doslova bujet.

JAK SE PLÍSNÍ ZBAVIT?

Nejen, že plísním se v našem těle daří – jejich spokojenost je úměrná naší přeslazené životosprávě – taky v těle vylučují toxiny, které se nám tak velice jednoduše dostanou do krve a pokud se plísně a kvasinky přemnoží, je pro tělo neuvěřitelně obtížné všechno vyloučit beze zbytku. Co obtížné. Takřka nemožné.

Největší účinek následující proti-plísňové léčby člověk pocítí nejvíc v období neustále se vracejících kvasinek, ale většina z nás si všimne alespoň něčeho – zmizí malá krupička z paží, přestanou se dělat koutky, shodíme pár kil, přestaneme být unavení, vyčerpaní a zničení bez důvodu…

mata peprna etericky olej

Zdravá životospráva je základem zdravých střev. Ale na plísně už je třeba o něco těžšího kalibru než jsou probiotika či vláknina. Na tyto případy jsou tu připravené rovnou dva silné éteráčky – máta peprná a oregáno, neboli dobromysl.

Máta peprná se používá vnitřně 3 x denně 1-3 kapky. Můžeme nakapat na chleba či do lžičky medu a zapít. Můžeme však kápnout přímo na jazyk a dlouho na něm olej nechat tak, abychom „spálili“ i plíseň jak v ústech, tak celém trávicím traktu. Máta je jeden z nejúčinnějších EO, harmonizuje navíc zažívání.

U dobromyslu ovšem trošku větší pozor. Je o dost silnější. Už jen těžko jej kápneme přímo na jazyk. Tedy pokud si nechceme třikrát denně poplakat a zanadávat hezky z plných plic. Oregáno se používá rovněž 3x denně 1-2 kapičky, buď rovnou do tobolky nebo do medu či rostlinného oleje. V obou případech platí, že podáváme zásadně na plný žaludek.

Grapefruit

Už samotná tahle kúra, která může trvat 7-10 dní, nedá plísním a kvasinkám moc šancí přežít. Druhá fáze, hezky to rozdělíme, abychom se nezačali čistit příliš rychle, pak může být stejně dlouhé období grepového jádra. Imunitní systém miluje grepové jádro. Vaše střeva milují grepové jádro. Plísně a kvasinky jej nemůžou ani cítit. Grep z vás tak dostane všechno, včetně vnitřních parazitů.

Třetí fáze už je spíše udržovací, nicméně teď na jaře by o ní měl vědět každý. Je to prachobyčejná a tolik přehlížená pampeliška. Konkrétně listy pampelišky, jenž jsou plné hořčin a dokáží tak nejen působit proti-plísňově a zlikvidovat i mnohé bakterie v zažívací soustavě, působí také jako probiotika. Poradí si jednoduše se vším, co jim přijde do cesty. Jakmile ta žlutá věc začne růst, vyražte na ní. Pár listů denně do vás vpraví dostatek draslíku a vlije vám novou radost do žil. Společně s kvasinkami a plísněmi totiž utíkají i veškeré kožní problémy.

CO NA SOBĚ POCÍTÍTE?

  1. Úlevu. Tělo přestane být těžké, unavené, nemocné.
  2. Svěžest, energii, čistou mysl. Opravdu.
  3. Lepší pleť
  4. Odolný imunitní systém
  5. Srovnání veškerých zažívacích problémů
  6. Ulehčení i při alergiích

JAK SI UDRŽOVAT ZDRAVÁ STŘEVA?

A teď přijde ta nudnější část. Ale holt je potřeba si říct, že zatímco není obtížné se plísní zbavit, je obtížné udržovat neustále střeva zdravá a čistá. Zvlášť, pokud si člověk nechce odpírat.

Základem je pohyb, pořádně rozhýbat střeva. Společně s pohybem by měla jít zdravá strava bohatá především na vlákninu, která mechanicky čistí klky od nevyloučených zbytků, a probiotika. V období podzimu, když už je po pampeliškách, se dá výborně a se stejnými úspěchy použít i čekanková tinktura. Pakliže jste si někdy dělali vývar z čekanky, asi mi dáte za pravdu, že není nic hořčejšího. Čekanková tinktura se však dává do vody, takže se nemáte čeho obávat

Čím dříve se rozhodnete vyrazit do boje s plísněmi, které nejsou vidět, ale rozhodně se vám tu a tam připomínají, tím dřív se zbavíte všeho, co vás tíží. A to stojí za zvážení 🙂

Zdroj: Převzato z Magazínu BIO obchodu BIOOO.CZ

Neurochirurg z Harvardu: Existují jiné světy, kde je život mnohem krásnější

Neurochirurg z Harvardu: Existují jiné světy, kde je život mnohem krásnější. Výlet do nejtajemnějších zákoutí lidského nitra. Setkání s andělskými bytostmi. Zážitky z kómatu mění pohled na svět

23. 4. 2016

images (55)

Jako neurochirurg jsem nikdy nevěřil na fenomén spojený se zkušenostmi blízké smrti. Vyrůstal jsem ve vědeckém světe jako syn neurochirurga. Šel jsem ve stopách svého otce a získal titul z neurochirurgie na Harvardské škole medicíny a dalších univerzitách. Měl jsem za to, že rozumím tomu, co se stane v mozku, když jsou lidé blízko smrti, a vždy jsem věřil tomu, že zde jsou dobrá vědecká vysvětlení pro nebeské cesty mimo tělo, jež popisují lidé, kteří se přiblížili smrti.

Mozek je úžasně propracovaný, ale velice jemný mechanismus. Stačí snížit přísun kyslíku byť jen o malé množství a mozek na to bude reagovat. Nebylo velkým překvapením, že lidé, kteří prodělali zranění či úraz, po němž se ocitli na pomezí života a smrti, se „vraceli“ s podivnými příběhy. Ale to ještě neznamená, že to bylo skutečné.

images (56)

Jenže pak se mi stalo něco, co mi dalo důvod zcela vědecky přehodnotit to, co jsem si do té doby o mozku a jeho fungování myslel. Na podzim roku 2008, po sedmi dnech v kómatu, v němž můj mozek byl naprosto nečinný, jsem totiž zažil něco tak hlubokého a intenzivního (ačkoli bych podle všech současných poznatků neměl zažít vůbec nic), že mi to dalo vědecký důvod být přesvědčen o životě po smrti.

Vím, jak takové prohlášení zní skeptikům, takže budu svůj příběh vyprávět logicky a jazykem vědce, kterým celý život jsem.

Pád do kómatu

Před čtyřmi lety brzy ráno (psáno v roce 2012) mě probudily velké bolesti hlavy. Během několika hodin moje celá mozková kůra, která je odpovědná za myšlenky a emoce a v podstatě nás dělá člověkem, přestala fungovat. Doktoři z Lynchburg General Hospital ve Virginii (nemocnice, kde jsem já sám pracoval jako neurochirurg) došli k závěru, že jsem byl zasažen velmi vzácnou bakterií meningitidy, která většinou útočí spíše na novorozence. Bakterie E-coli zasáhla mozkomíšní mok a začala rozežírat můj mozek.

Když jsem se dostal toho rána na jednotku intenzivní péče, moje šance na přežití byly velmi malé a situace se stále zhoršovala. Během sedmi dnů jsem ležel na posteli v hlubokém kómatu. Moje tělo nereagovalo na vnější podněty a mozek byl naprosto mimo provoz.

A pak se to stalo. Sedmý den v nemocnici, když moji doktoři zvažovali, zda stále pokračovat v léčbě, se moje oči otevřely…

Svět zalitý světlem

Doposud neexistuje vědecké vysvětlení pro to, že ač moje tělo leželo v hlubokém spánku, moje mysl byla plně při vědomí a já sám jsem byl živ a zdráv. Moje nervová tkáň v mozku byla ochromena bakteriemi, které jej vyřadily úplně z činnosti. Díky tomu se mé vědomí vydalo na cestu do jiné dimenze obrovského Vesmíru. Dimenze, o které jsem nikdy předtím ani nesnil, že existuje, a o které by mé staré Já s naprostou radostí prohlásilo, že nic takového jednoduše neexistuje. Ale ta dimenze, svět, který byl nespočetněkrát popsán lidmi, kteří si prožili zážitek blízké smrti nebo jiné mystické stavy, tam skutečně je.

Opravdu to existuje. To, co jsem viděl a naučil se, mi obrazně řečeno dalo nový pohled na svět. Svět, ve kterém jde o víc než jen o naše mozky a těla a kde smrt rozhodně není koncem naší existence vědomí, ale jen pouhým uzavřením jedné z dalších kapitol na cestě existence.

Nejsem první, kdo získal zkušenost s tím, že vědomí existuje za hranicemi těla. Záblesky těchto zkušeností jsou stejně staré jako lidstvo samo. Pokud ale vím, tak jsem jediný zadokumentovaný případ, který „cestoval“ do tohoto světa v situaci, kdy:

  • Nervová aktivita mozku byla kompletně nulová
  • Mé lidské tělo bylo pod intenzivní medicínskou kontrolou každou minutu, a to po celou dobu během těch sedmi dnů, kdy jsem byl v kómatu

Klíčové argumenty, které jdou proti zážitkům blízké smrti, vycházejí z toho, že tyto zážitky jsou výsledkem alespoň minimální částečné nervové aktivity v mozku. Mé zážitky blízké smrti probíhaly prokazatelně za situace, kdy můj mozek byl naprosto nefunkční. Je to zřejmé z průběhu mé meningitidy, pravidelných CT scanů a neurologických vyšetření.

Tajemné místo

Podle současného lékařského chápání neexistuje žádný způsob, jakým bych mohl během svého kómatu být i při sebemenším omezeném vědomí, natož abych měl nějaké superživé zážitky, které mě potkaly.

Trvalo mi několik měsíců, než jsem se srovnal s tím, co se mi stalo. Nešlo jen o to, že jsem byl při vědomí, i když jsem byl v kómatu. Mnohem důležitější bylo to, co se mi stalo během té doby.

Když se vrátím na začátek svého zážitku, vzpomínám si, jak jsem byl na místě plném mraků. Velké nafouknuté růžovobílé mraky, které se jasně ukazovaly proti modročerné obloze. Výše nad mraky (mnohem výše nad nimi) proudily zástupy třpytivých průhledných bytostí.

Ptáci? Andělé? Tato slova mě napadla až později, když jsem si sepisoval své vzpomínky. Ani jedno z těch slov ve skutečnosti nevystihuje podstatu těchto bytostí, které byly naprosto odlišné od všeho, co jsem poznal na planetě Zemi. Oni byli více pokročilí – vyšší formy.

Shůry jsem slyšel mohutný zvuk vzkvétající jako slavný chorál a říkal jsem si, zda tento zvuk tvoří ony okřídlené bytosti. (Opět platí, že jsem o tom přemýšlel až později…) Cítil jsem, že z těch bytostí ke mně přichází radost a že ony musí dělat ten zvuk, který byl hmatatelný podobně jako déšť, jejž můžete cítit na kůži. V tomto případě ale nebudete mokří.

Vjemy dívání a slyšení tam nebyly oddělené. Mohl jsem slyšet viditelnou krásu stříbřitých těl těch blýskavých bytostí. Mohl jsem cítit narůstající radost z dokonalosti toho, co zpívaly. Zdálo se mi, že nebylo možné se dívat anebo poslouchat v tom světě cokoliv, aniž byste se nestali přímou součástí toho všeho. Vše tam bylo nějakým záhadným způsobem propojené.

Andělská bytost

Opět připomínám, že to popisuji ze svého dnešního pohledu. Tam jsem získal dojem, že neexistuje cokoliv samo o sobě – něco jako oddělení se. Vše bylo odlišné (od toho, co jsem znal), ale současně vše bylo součástí všeho ostatního – stejně jako se prolínají bohaté motivy Perských koberců … nebo barvy na motýlích křídlech.

stažený soubor (13)

Bylo to ještě podivnější. Po většinou cesty byl někdo další se mnou. Byla to žena. Byla mladá a já si ji vybavuji, jak vypadala, do nejmenších detailů. Měla vysoké lícní kosti a hluboké modré oči. Zlatohnědé vlasy rámovali její krásný obličej.

 

Když jsem ji viděl poprvé, jeli jsme společně na koni po složitě vzorovaném povrchu, který mi po chvíli připomněl vzory na křídlech motýla. Ve skutečnosti to bylo tak, že kolem nás najednou byly miliony motýlů – obrovská jejich vlna, která se nořila do lesa a zase se k nám vracela. Byla to řeka života a barev pohybujících se ve vzduchu. Žena byla oblečena v jednoduchém oblečení jako rolník. Barvy oblečení byly velmi výrazné – modrá, indigo, pastelově oranžová. Celé to působilo velmi živě jako vše okolo nás. Podívala se na mne zvláštním pohledem. Když jste se na ni dívali, přišlo vám, že cokoliv jste dělali doposud ve svém životě, stálo za to žít, a to bez ohledu na to, co se během něj stalo. Nebyl to romantický pohled. Nebyl to pohled přátelství. Byl to pohled, který byl mimo všechny naše představy o lásce a jejích podobenstvích, jež máme tady dole na Zemi.

Promluvila na mě beze slov. Zpráva skrze mne prošla jako vanoucí vítr a já jednoznačně věděl, že je to pravda. Věděl jsem to se stejnou jistotou, s jakou jsem věděl, že svět kolem nás je skutečný – že to není nějaká fantazie.

Zpráva měla tři části, a pokud bych to měl přeložit do pozemské řeči, dalo by se říci, že to znělo nějak tahle:

Jsi milovaná a ochraňovaná bytost, upřímně a navždy.

Nemusíš se ničeho obávat.

Není tu nic, co bys mohl udělat špatně.

Tahle zpráva mě zaplavila obrovským pocitem bláznivého nadšení a úlevy. Bylo to, jako kdyby mi někdo konečně vysvětlil pravidla hry, kterou jsem hrál celý život bez toho, aniž bych plně chápal podstatu.

„Ukážeme ti tady hodně věcí,“ řekla žena opět beze slov, ale s naprosto jasnou esencí myšlenky namířené přímo ke mně. „Anebo se můžeš vrátit zpět.“

Na tohle jsem měl jedinou otázku: „Zpět kam?“

Vanul teplý vítr podobně jako za nejkrásnějších letních dnů. Rozháněl listy stromů a dávnou minulost jako nebeskou vodu. Božský vítr. Vše změnil a posunul svět kolem mě zase o oktávu výše – do vyšších vibrací.

Exploze krásy

Přestože jsem měl ještě trochu schopnost řeči, tak, jak to chápeme na Zemi, začal jsem beze slov klást otázky tomu magickému větru a té božské bytosti, která stála za mnou a nebo spíše plula s tím větrem.

Kde to jsem?

Kdo jsem?

Proč tu jsem?

Pokaždé, když jsem tiše stvořil jednu z těch myšlenek, přišla okamžitá odpověď v podobě explodujícího světla barev, lásky a krásy, která skrze mě prošla jako nárazová vlna. Co bylo naprosto úžasné na těchto výbuších, bylo to, že veškeré mé otázky byly vyslyšeny. Odpovídali na ně ale způsobem, který přesahoval možnosti jazyka. Myšlenky přicházely přímo. Jinak, než jsme zvyklí na Zemi. Nebylo to vágní, nehmotné nebo abstraktní. Tyto myšlenky byly pevné a okamžité – teplejší než oheň a vlhčí než voda – a pokaždé, když jsem dostal odpověď, dokázal jsem plně porozumět konceptům do všech detailů, což by mi na Zemi zabralo mnoho let.

Pokračoval jsem dál. Vstoupil jsem do nekonečného tmavého prostoru. Bylo to tak neuvěřitelně uklidňující. Intenzivní černá byla přesto prostoupena světlem – světlem, které vypadalo, že ke mně přichází z obrovského brilantního orbu, jejž jsem pocítil blízko sebe. Ten orb byl jako překladatel mezi mnou a tím, co mne obklopovalo. Bylo to, jako kdybych byl zrozen do obrovského světa. Vesmír samotný byl jako obrovská vesmírná děloha a orb, který jsem cítil, s tím byl nějak propojen.

Pouhý začátek

Později, když jsem se vrátil, našel jsem citát ze 17. století. Křesťanský básník Henry Vaugham, který přišel do blízkého kontaktu s tímto magickým místem, s tímto obrovským inkoustově černým místem, které bylo domovem Božství samotného.

„Tam je, dalo by se říci, Boží temnota prostoupená světlem…“

To bylo přesně ono: inkoustově hustá temnota, která byla prostoupena intenzivním světlem.

Naplno chápu, jak mimořádně a naprosto neuvěřitelně tohle všechno zní. Pokud by mi někdo (a navíc ještě doktor) vyprávěl v minulosti něco takového, byl bych si naprosto jistý, že je pod vlivem nějakého klamu. Ale to, co se stalo mě, bylo naprosto vzdáleno nějaké iluzi. Bylo to reálné a vlastně ještě mnohem reálnější než cokoliv v mém životě. A to včetně svatby a narození dvou synů.

To, co se mi stalo, si žádá vysvětlení.

Moderní vědci nám říkají, že vesmír je jednotný – že je nedělitelný. I když se nám zdá, že žijeme ve světe plném separace a rozdílů, kvantová fyzika nám říká, že pod povrchem je každý objekt a událost ve vesmíru navzájem zcela propojen s každým jiným objektem nebo událostí. Neexistuje tu žádné skutečné oddělení.

Před mou osobní zkušeností byla tato slova pouhou abstrakcí. Dnes je to pro mě skutečnost. Nejen že vesmír je definovaný jednotou, je také (nyní to vím) definován láskou. Vesmír, jak jsem jej zažil během kómatu (s naprostým šokem a radostí), je tím samým, o kterém mluvili Einstein a Ježíš, byť každý v jiném slova smyslu.

Nový obraz reality

Plánuji strávit zbytek života zkoumáním pravé podstaty vědomí a objasňováním toho, že jsme víc než naše fyzické mozky. Budu se to snažit vysvětlit tak jasně, jak se jen dá – kolegům vědcům i ostatním lidem.

Nečekám, že to bude lehká úloha. Pochopil jsem to, když jsem se zotavil a vrátil se do běžného života. Kromě své ženy Holley a našich dvou synů jsem o tom, co se mi stalo, začal mluvit i s dalšími lidmi. Podle pohledů plných zdvořilé nedůvěry hlavně od přátel ze strany lékařů jsem velmi brzy zjistil, jak těžké pro mě bude vysvětlit lidem, co jsem zažil během týdne, kdy byl můj mozek „vypnutý“.

Holou skutečností ale je, že materialistický obraz těla a mozku, které údajně vytvářejí lidské vědomí, je odsouzen k zániku. Na jeho místo musí přijít nový pohled na mysl a tělo. Tento pohled je vědecký a zároveň duchovní a jeho nejvyšší hodnotou bude to, čeho si vždy velcí vědci vážili nejvíc ze všeho – pravda. Tento nový obraz reality se bude tvořit dlouho.

Jsem stále doktor a vědec, stejně jako dřív. Ale v hloubi duše jsem někdo úplně jiný. Protože jsem pochopil, že tohle je jenom začátek.

Zdroj.

Včelí žihadla – zázračným lékem

VČELÍ ŽIHADLA SE MOHOU STÁT ZÁZRAČNÝM LÉKEM

Med i jed
Med i jed • Zdroj: Christofer Bang

Vědecký online magazín Mosaic přináší fascinující příběh uzdravení z těžké boreliózy. Dodejme pro jistotu, že jde o zcela seriózní médium, protože ono uzdravení se zdá být až příliš zázračné.

Ellie Lobelová onemocněla ve 27 letech lymskou boreliózou po kousnutí klíštětem. Měla smůlu, na správnou diagnózu se přišlo až pozdě, léčba nezabírala a jí se bakterie usídlily hluboko v těle, jak se to menšině pacientů bohužel stává. Chronická forma nemoci jí pak dalších patnáct let devastovala; ničila jí kosti, svaly, mozkové buňky i psychiku. Ve 42 letech odešla Ellie Lobelová zemřít do Kalifornie, její zdraví bylo tak podlomené, že jí lékaři dávali prognózu několika měsíců života.

Včely
Včely • Zdroj: C. N. Connolly

Pár dnů po přestěhování šla se svou pečovatelkou na procházku a obě ženy napadl roj divokých včel. Pečovatelka utekla, ale Ellie tou dobou už nemohla chodit. Stovky žihadel jí probodávaly ruce, krk, obličej, včely zalézaly do vlasů a pod šaty. Měla navíc od dětství prudkou alergii na včelí bodnutí a myslela si prý v tu chvíli, že musí nutně zemřít. Když roj odletěl, přesvědčila pečovatelku, ať nevolá záchranku. Je stejně smrtelně nemocná, konec přijde jen o něco dříve. Uložila se ve svém pokoji a očekávala alergickou reakci a udušení.Jenže to nepřišlo. Prožívala jen tři dny silné bolesti, které pak ustoupily a s nimi i příznaky boreliózy. Cítila se nejlépe za dlouhá léta. V následujících měsících a letech si pak včelí žihadla začala cíleně aplikovat. Nemoc, která ji málem zabila, se jí podařilo v podstatě vyléčit.

Autorka článku připomíná, že léčivý potenciál zvířecích jedů patří k málo probádaným jevům, ale v poslední době vyvolává velké naděje. Ukazuje se totiž, že nejdůležitější látka obsažená ve včelím jedu má silné antimikrobiální účinky, dokáže ničit řadu bakterií a hub. Výzkumy jsou na začátku, ale mnozí vědci si myslí, že preparáty z včelích žihadel mohou jednou sloužit jako lék proti silným infekcím. A existuje už i šetrná forma sbírání jedu, při níž včely neumírají.

Stevia ničí patogen lymské boreliózy

Stevia ničí patogen lymské boreliózy lépe než antibiotika

Borelióza má vícero nepříjemných vlastností. Jednak se těžko zjišťuje, protože typický prstenec kolem hmyzího kousance se často vůbec neobjeví a lékaři pak posílají pacienta trpícího nespecifickými obtížemi od čerta k ďáblu. Za druhé se těžko léčí, jelikož borelie mění podobu, jak se jim právě hodí, a antibiotika s nimi pak vedou nerovný boj. A konečně, nepříznivé důsledky léčby antibiotiky v mnoha případech přetrvávají dlouhou dobu. Poslední dvě vlastnosti by mohl vyřešit extrakt z celých listů jedné oblíbené sladké rostliny.

Sayer Ji, GreenMedInfo

Lymskou boreliózu není vzhledem k pleomorfickým schopnostem patogenu nijak snadné léčit a konvenční antibiotická léčba v mnoha případech selhává. Díky jedné slibné předklinické studii nicméně vědci zjistili, že možná existuje jiný, lepší lék – stevie. Ve studii je přímo uvedeno, že: „Extrakt z celého listu rostliny stevia rebaudiana působil proti všem známým morfologickým formám patogenu borrelia burgdorferi.“

CDC přiznává, že ročně je lymskou boreliózou nakaženo přinejmenším 300 000 Američanů, kteří se následně léčí antibiotiky. Ta jsou nejen toxická, ale navíc se poslední dobou zjišťuje, že působí jen proti povrchovým aspektům této choroby a po léčbě pacientovi nejednou zůstane hluboko v organismu patogen rezistentní vůči antibiotikům, který nadále škodí.

B. burgdorferi má velmi komplexní životní cyklus a může existovat ve velmi odlišných formách: jako spirochety, sféroblasty (neboli l-formy, jimž chybí buněčná stěna), jako kulatá tělíska, jako cysty (které bakteriím umožňují období klidu, kdy je není možno vystopovat metodou PCR – polymerázovou řetězovou reakcí) nebo ve formě biofilmů s vysokou odolností k antibiotikům. Kvůli těmto pleomorfickým schopnostem antibiotická léčba selhává – některá antibiotika jsou totiž efektivní při likvidaci forem s buněčnou stěnou (např. spirochet), ale formy bez buněčné stěny ničit neumí. Borelie prostě změní formu, aby se vyhnuly útoku. Biofilm zase vytváří účinnou bariéru proti většině konvenčních antibiotik, i když se zkombinují. Podle nových poznatků je vytváření biofilmů nejefektivnější mechanismus rezistence borelií.

Nová studie vyšla v odborném periodiku European Journal of Microbiology & Immunology pod názvem Účinnost extraktu z celého listu rostliny stevia rebaudiana proti různým morfologickým formám borrelie burgdorferi in vitro; provedli ji vědečtí pracovníci z katedry biologie a ekologie University of New Haven v Connecticutu.

Vědci porovnali účinky alkoholového extraktu z listu stevie, což je výrobek na americkém trhu běžný, s účinky konvenčních antibiotik a zhodnotili schopnost zkoumaných prostředků ničit různé formy borelie, včetně těch odolných.

Autoři poukázali na to, že podle oficiálních údajů se 10-20% nemocných boreliózou při doporučované antibiotické léčbě v trvání 2-4 týdnů potýká s nepříznivými vedlejšími účinky léků. K těm patří vyčerpanost a bolesti různého druhu, hlavně v kloubech a svalech. U některých pacientů tyto účinky přetrvají i déle než půl roku. Tito pacienti pak obdrží diagnózu „chronické lymské boreliózy“ nebo „syndromu po léčbě lymské boreliózy“. Za tento syndrom mohou být opravdu zodpovědné nepříjemné vedlejší účinky antibiotik, zejména na střevní mikroflóru, ale jiná možnost je taková, že léky zaženou odolné formy patogenu hlouběji do systému, což vede k dlouhodobé slabosti způsobené těmito skrytými boreliemi.

Vzhledem k těmto dobře známým problémům při léčbě boreliózy konvenčními prostředky se vědci rozhodli prozkoumat potenciál stevie.

Stevia se běžně za antimikrobiální agens nepovažuje, ale všechny rostliny mají vrozený fytochemický obranný systém, který je chrání proti infekcím a z něhož můžeme díky jejich konzumaci za určitých okolností profitovat i my. Jak je uvedeno ve studii:

„Výtažek z listů stevie obsahuje mnoho fytochemikálií včetně austroinulinu, β-karotenu, dulkosidu, nilacinu, oxidů rebaudiolu, riboflavinu, steviolu, steviosidu a tiaminu, což jsou látky s prokázanými antimikrobiálními vlastnostmi, schopné ničit mnoho patogenů [40, 42, 43]. Rolí těchto látek je hlavně chránit rostlinu před mikrobiálními infekcemi a před nepříznivými vlivy okolního prostředí [38–43].“

Účinky stevie na kultury B. burgdorferi porovnávali vědci s působením tří nejběžnějších antibiotik používaných k léčbě boreliózy: doxycyklinu, cefoperazonu a daptomycinu a také jejich kombinací.

Výsledky byly shrnuty takto:

„Ze získaných výsledků je zřejmé, že se stevia vyznačuje významnou schopností eliminovat spirochety a přetrvávající formy B. burgdorferi (…) při zkoumání účinků stevie a tří zmíněných antibiotik na biofilm stevia podstatně redukovala formy B. burgdorferi. Z výsledků této studie vyplývá, že přirozený produkt jako je extrakt z listů stevie lze považovat za účinný prostředek proti původci lymské boreliózy.“

Pozoruhodné je, že neodolnější forma borelií, tedy biofilm, při kontaktu s antibiotiky dokonce navýšila svou hmotu, zatímco stevia biofilm na obou testovaných površích (plastu a kolagenu) redukovala asi o 40%.

Je nutné upozornit, že steviosidový extrakt sám o sobě takto proti boreliím nepůsobil, a tudíž je jisté, že ty nejběžnější komerční přípravky se steviosidy (kterými je slazena i „Truvia“, Coca-cola se stevií) proti borelióze na rozdíl od výtažku z celého listu nepomohou. To potvrzuje pravdivost v přírodní medicíně známého principu celistvosti, který říká, že účinky celku nelze nahradit jednou částí a že léčivé působení celku neodpovídá léčivé aktivitě součtu částí.

Toto je sice předběžná studie, která by neměla být interpretována tak, že konzumace extraktu z celých steviových listů povede ke klinickým zlepšením srovnatelným s těmi, jakých lze dosáhnout podáváním konvenčních antibiotik, ale určitě otvírá možnosti k budoucímu výzkumu antibiotických účinků stevie. Nicméně každý, kdo by se rád pokusil o prevenci lymské boreliózy nebo by chtěl zkusit podpořit konvenční léčbu, může klidně užívat tento přirozený prostředek. Je velmi nepravděpodobné, že by užívání výtažku ze steviových listů nějak škodilo – na rozdíl od antibiotik. Pro další informace (v angličtině) můžete zabrousit do oddílu, který na našich stránkách věnujeme stevii.

 

Zdroj

Důležitější než to, co jíme, je to, co si myslíme

Margit Slimákovou se ztotožňuji proto jsem publikovala její rozhovor pro Svobodné fórum.
repro YouTube.com

Foto: repro YouTube.com Autor: Šárka Adámková Česko 

 Margit Slimáková je v současnosti nejvýraznější česká specialistka na výživu a zdravotní prevenci. Vystudovala farmacii a dietologii v USA, pravidelně publikuje a přednáší, propaguje zdravou výživu na školách. V rozhovoru pro Svobodné fórum mimo jiné říká, proč jí vadí geneticky modifikované organismy, nebo margaríny, jak vnímá hysterii kolem „jedovatého“ cukru, lepku či mléka a jak důležité je podle ní „vrátit se do kuchyně“.

Co jste dnes měla k snídani?
Dnes to byla zrovna rýžová kaše. S domácími povidly, která jsem udělala na podzim – švestková s trochou hořké čokolády.

Povidla zní skvěle, ale rýžová kaše ukrutně zdravě. Když jsem se za vámi vypravovala, říkala mi kolegyně: Jo, to je ta výživová poradkyně… já mám radši škvarky!
Vždyť já proti škvarkům nic nemám (smích)! Tady jsou nějaké zmatené představy o zdravé výživě. Já nevylučuji základní potraviny. Neříkám, že jsou škvarky nezbytné, to určitě nejsou, ale když mají lidi kvalitní stravu z přirozených potravin s dostatkem zeleniny a bez polotovarů, tak s tím nemám problém.

Specialistce na zdravotní prevenci a výživu nevadí škvarky?
Vůbec ne. Jediné, s čím mám problém, je, aby ty škvarky byly kvalitní, obecně všechny potraviny živočišného původu. Protože konvenčně chovaná zvířata jsou vykrmovaná převážně potravou, která pro ně není vhodná, tedy z jižní Ameriky dováženou geneticky modifikovanou sójou. Podle údajů z Ministerstva zemědělství až 80 % krmiv EU pro konvenčně chovaná zvířata může být GM. A speciálně kuřata jsou  téměř výhradně krmena GM směsmi. Myslím tím naše česká kuřata, v Německu se proti GM kuřecím směsím vzbouřili.

Kolem geneticky modifikovaných krmiv se vedou spory. Je to opravdu takový problém?
To je obrovský otazník. Já sama zastávám názor předběžné opatrnosti. Před 25 lety, kdy GMO přicházelo na trh, se tvrdilo, že je to úžasné, že nám nabídne levnější, zdravější potraviny, s vyšší výživovou hodnotou, méně chemikáliemi, ale výsledkem je pravý opak. Pro nás konzumenty nejsou potraviny chutnější, nejsou levnější, ani zdravější. Hlavní znak, které potraviny GMO mají je jejich tzv. Roundup ready znak. To znamená, že se mohou neomezeně postřikovat látkou Roundup (herbicid s účinnou látkou glyfosát). O tomto herbicidu od počátku výrobce tvrdil, že je naprosto bezpečný, můžete ho sypat jako sůl na chleba, můžete ho pít a tak. Loni WHO zařadila tuto látku mezi potenciální lidské karcinogeny a jednotlivé země i obchody ho začínají stahovat ze své sítě a zakazovat. Víme tedy, že je Roundup zdraví škodlivý. Víme, že se hromadí v lidském těle. To vše je dnes studiemi prokázáno. V ČR je ale ticho po pěšině…

Neodsuzuji genetické modifikace jako technologii, myslím, si, že například při výrobě některých léků jde o prospěšnou možnost výroby, ale masové rozšíření geneticky upravených plodin do volné přírody a jejich konzumace bez znalosti všech následků, není vhodná. Rizika GM plodin připomínají rizika margarínů. Trvalo dvacet až třicet roků, než jsme přiznali, že nejsou zdraví prospěšné, obsahuji trans kyseliny, které jsou nejhorší druh tuku.

Výrobci argumentují, že se dnes margaríny už vyrábějí jinak než před lety a „hysterie“ kolem nich je tedy zbytečná
Je pravda, že před 25 lety, když jsem o výživě začala přednášet, obsahovaly margaríny běžně 10-25 % trans tuků a v té době se propagovaly jako super zdravé. Až pod tlakem, kdy už nebylo možné rizika ututlat, změnili výrobci technologii výroby a trans tuky dnes v běžných margarínech nejsou. Nicméně, pořád jde o vysoce průmyslově upravený produkt a zase nám může 20-30 let trvat, než zjistíme, co tato úprava, kterou teď používají, má za následky. Kromě toho, trans tuky se pořád vyrábějí a dávají do potravin. Ovšem to už nevidíte, protože jsou v těch nejlevnějších polotovarech, kde je ze složení nepoznáme.

Například?
Například různé jogurtové a podobně.

Říkáte „průmyslově upravené potraviny“ nebrat. Ale kde je ta hranice? Považujete třeba za průmyslově upravené i mléko nebo sýry ze supermarketu?
Čím méně zásahy potraviny prošly, tím lépe. Například bílý jogurt, za studena lisované oleje, máslo… zkrátka hlavně bez éček. Na druhé straně, podle mě je nejlepší nepasterované mléko, ale z hygienického hlediska ho nemohu doporučovat. Takže: Je sice důležité, co jíme, ale důležitější je to, co si myslíme. Pokud nechcete pít nepasterované mléko, kupte si pasterované alespoň od farmáře.

Jenže jak se má člověk spolehnout na to, že je to od farmáře, a to ještě toho konkrétního? V létě měla skandál firma Sklizeno, která pod značkou „Ježkův statek“ prodávala sýry od firmy spadající pod Agrofert…
…já majitele Sklizena znám, a určitě nejde o podvodníka. Co se stalo, je však obrovský průšvih. Myšlenka byla dobrá, ale podle mě jim to přerostlo přes hlavu. Nelíbí se mi ani, jak zareagovali, já bych to udělala jinak. A jediné, co k tomu můžu říct je, že doufám, že to jim samotným i jiným bude do budoucna obrovské varování.

Vraťme se zpátky k tomu, že bychom měli vyloučit průmyslově zpracované potraviny. Už slyším odpůrce: Ale to bychom nemohli jíst vůbec nic…
…to je vtipné (smích)! Lze jíst všechno, všechny základní potraviny. Mléko, máslo, maso, sýry, ovoce, zeleninu, luštěniny. Jen jsme se naučili, že když jdeme do supermarketu, naprostá většina jídel jsou polotovary. A my je kupujeme, protože je to snazší.

Ano. Vysypat polévku z pytlíku do hrnce je výrazně snazší, než si ji uvařit
Tak to si ale musíme vybrat, zda chceme být zdraví, anebo jít trochu náročnější cestou, což znamená začít trochu vařit. Nemůžeme počítat s tím, že všechno dostaneme v igelitovém pytlíku, rozbalíme a budeme jíst. Nebo hodíme do mikrovlnky a budeme jíst. Takhle to prostě nefunguje. Péče o jídlo je součástí péče o tělo. Čímž nemyslím, abychom jako naše babičky trávili u plotny hodiny, to není třeba. Současné moderní vaření je relativně velmi rychlé, praktické, dá se to zvládnout. Ale nějaký strávit musíme.

Dnes to mají spotřebitelé velmi obtížné, protože existuje spousta protichůdných tvrzení. Mléko je jed, mléko je zdravé…lobby na obou stranách. Co pak mají dělat?
Hlavně neposlouchat tyhle extrémy! Já se naopak snažím lidem vysvětlit, že tahle doporučení jsou nesmyslná a říkám jim: Jezte kvalitní přirozené potraviny, a nemůžete udělat chybu. Samozřejmě, že když má někdo alergii na lepek, nebo na laktózu, tak se jim bude vyhýbat. Za 25 let praxe jsem ale neměla klienta, který by onemocněl či přibral z čočky, bílého jogurtu, mrkve či ořechů. Tyhle potraviny naše tělo umí zpracovávat, dostáváme všechny živiny, protože nejsou ochuzené průmyslovou úpravou, neodstraňuje se tam jednou vláknina, podruhé to, potřetí ono.

Jak je to s tím lepkem a cukrem? Aktuálně dvěma největšími strašáky.
To jsou módní výstřelky všechno. Lepek je škodlivý pro lidi, kteří mají k němu intoleranci anebo alergii. Na druhé straně je součástí přirozených potravin – pšenice, žita, ječmene… roky jsme ho konzumovali. Protilepková hysterie je posledních 5 až 10 let, více ne. Pořád se říká, že pšenice má dnes více lepku. Ano, ale ne za posledních 5 nebo 10 let. To šlechtění probíhalo desítky roků předtím.

A vadí to vůbec, že má dnes pšenice vyšší obsah lepku?
Podle mě lepek není jediným problémem. Myslím, že je spíše problém ve zdraví našeho střeva. Z mnoha důvodů je totiž máme narušená – nadbytečné užívání antibiotik, hormonální antikoncepce, cukr, přejídání… To jsou věci, které narušují mikrobiální rovnováhu ve střevech. Ta pak špatně snáší některé hůře stravitelné potraviny, třeba i lepek. Příčinou tedy není lepek, ale my. To, co jíme, jak se chováme a podobně. Makrobiotici například jedí stravu s větším podílem obilovin, než je běžné. A nezaznamenala jsem, že by mezi nimi byl větší počet lidí nesnášejících lepek. Ale je to proto, že jedí kvalitní potraviny, třeba kváskový chleba. Lepek v podobě sušenek či keksů v jejich stravě není.

Co cukr?
Cukr v nadměrném množství, které my dneska konzumujeme, je veliký problém. Přejídáme se ho. Má to celou spoustu metabolických konsekvencí, které nejsou zdraví prospěšné. Na druhé straně se cukr zase v určité hysterii nahrazuje různými sirupy a slady, jež ovšem také obsahují především jednoduché cukry. A nějaký mikrogram minerální látky, což z nich ovšem neudělá zdravou potravinu. Takže u cukru hlavní problém není hledat jeho alternativy, ale snížit nadbytek. Řešit pocit sladké chuti, který nás uspokojuje, třeba ovocem. Nevidím problém ani v občasném koláči. Sladká chuť je přirozená. Jde jen o to množství.

Jaký je váš názor na hit posledních let, raw food?
Raw food, neboli syrová strava, která neprošla tepelnou úpravou vyšší než 42 C, je velmi zajímavý, alternativní výživový směr, který je určitě možné vyzkoušet. Pro mnohé z nás, hlavně přes léto na pár týdnů, to může být odlehčující způsob stravování, a zdravější. Ne každému ale chutná. Většina zastánců, které znám, jsou mladí lidé bez rodiny, kteří tento styl udržují několik měsíců či let. Nevím o tom, že by na raw food u nás fungovaly roky i rodiny s dětmi. A není to ani doporučováno. Z mého pohledu je to extrémní směr, náročný na přípravu i na obstarávání a vůbec na život ve společnosti, která není „raw“ tady v našich podmínkách. Z pohledu čínské filozofie jako je Ajurvéda je to ochlazující strava, která nemusí být pro každého vhodná. Manažera s vysokým krevním tlakem zchladí, ale zimomřivé ženě s otoky neprospěje.

Raw food je hodně založeno taky na čerstvém ovoci a zelenině. Kupovat či nekupovat je v supermarketu? Ideál by byl, když si vypěstujeme všechno sami. V kuchyni řeřichu, na zahrádce jablka, višně, mrkev… V ideálním světě ale nežijeme. Lepší ovoce a zelenina ze supermarketu, než žádné. Každý dělejme to maximum, co můžeme. Máme tady trhy, farmáře, bedýnkové systémy, komunitou podporované zemědělství a tak dále. Možností je hodně.

A co řeknete lidem, kteří tvrdí, že na to nemají, že je to moc drahé…
To je otázka, když chodíte 2x týdně do supermarketu a nakupujete tam po drobnostech, zda není lepší nakoupit ve větším množství přímo od toho dodavatele. Lidé často hledají, proč něco nejde, než proč a jak by to šlo. Nevím, jestli znáte Evu Francovou, kuchařku ze Svatojánu, autorka bestsellerových knih. Ta spolu se svým manželem před pár lety nechali své výdělečné zaměstnání, koupili zbořený dům a začali ho opravovat. Měli málo peněz a ona v té době začala zdravě vařit, právě proto, že měli málo peněz! Tak se dostala ke zdravé výživě. A dnes je z ní bestsellerová autorka. Takže já myslím, že mnoho věcí jde, když se chce. Vždyť každý nemusí hned jíst jen bio…

…které, když už jsme u toho, zas o tolik zdravější není, podle mnoha průzkumů
To je otázka, jak moc chemie je moc chemie (smích). Neustále přibývá nemocí způsobených znečištěním životního prostředí. Jsem pro to minimalizovat, co jde. Těch studií jsou spousty, ale nevíme, které platí. Chápeme, co jíme my, z toho se skládá naše tělo a závisí naše zdraví. To, co jí to zvíře, z toho se skládá jeho tělo a produkty, které chceme jíst. A to, v jaké půdě roste ta rostlina, z té se skládá její tělo a jestliže ji budeme polévat chemikáliemi, tak ty se zabudují do jejího těla. Na to nepotřebuji žádnou studii, tohle je logické. Roky jsme slýchávali, jak jsou chemikálie neškodné. Dnes víme, že to tak není. Navíc, u různých agrochemikálií je velmi těžké prokázat tu příčinnost, protože se jedná o tzv. koktejlový efekt, vy nejíte jednu látku, vy jíte stovky látek a studie, která by zkoumala vliv koktejlového efektu neexistuje.

Považujete za velký problém současnosti obezitu?
Já nevím, jestli je třeba obezitu nějak samostatně vyčleňovat. Spíš bych řekla, že obrovský problém jsou nemoci, které vyplývají z nezdravého zdravotního stylu.

Jakou roli v tom hraje stres?
Obrovskou. Nejenom stres, hlava, jak myslíte, jak spíte, jak se hýbete. A značnou roli hraje prostředí, ve kterém žijeme a které moc neovlivníme. Je zjištěno, že každý jsme jinak geneticky nastavení a máme typy, které jestliže dáte do nezdravého stravovacího prostředí, což je to běžné prostředí, ve kterém se pohybujeme, tak je pro ně obtížné odolat. Tito lidé potřebují podporu. To znamená například ve škole nenabízet škodlivé potraviny. Nebo zavést zdravé fast foody, bistra, které už naštěstí vznikají… abychom si, když půjdeme do města, mohli koupit například zdravou polévku, ne párek v rohlíku.

Mnoho lidí ví, co má dělat, ale je těžké to dodržet…
Protože se sami k sobě stavíme úplně jinak, než k věcem, které potřebujeme udělat v našem profesním životě. Když se chcete něco zdravého naučit, vy si to jenom přejete a skončí to jako novoroční přání 2. ledna. Všem doporučuji, když něco chtějí, ať to promyslí, ať to dají na papír, například že si koupí brokolici a sní brokolicovou polévku. Úkoly si odškrtávat a postupně zvládat po drobných krocích. Jako v práci!

10 důvodů rakoviny

Existuje mnoho případů rakovinu, které jsou drženy v tajnosti, aby farmakologický průmysl měl zisk z této nemoci a jejího léčení, dle zdrojů z mnoha alternativních webových stránek.

1. Hormóny v mléku a mase

Většina zvířat ve velkochovech chovaných zvířat jsou krmena umělými hormóny z důvodu zvýšení jejich produkce mléka nebo masa. Umělé hormony po jejich konzumaci vyvolávají záněty, rakovinu a další onemocnění.

2. Mamografie, zubní rentgeny, skenery na letištích

Zapoměla vás laborantka nebo sestra na mamografii  upozornit předem, abyste si navlékli ochranný pás kolem hrudníku před tím než odběhla mimo rentgenovou místnost? Ano, mluvíme tady o smrtících rentgenových paprscích způsobujících rakovinu, i když vy jste přišli k doktorovi právě kvůli prevenci, abyste jí nedostali nebo abyste mohli být léčeni včas.

3. Hliník v deodorantech a antiperspirantech

Většina karcinomů prsů se nachází v horním kvadrantu v blízkosti podpáždí, přesně vedle místa kam aplikujeme deodoranty plné hliníku. Používejte jen doma vyrobené nebo organické deodoranty.

4. Toxická kosmetika

Kůže je náš největší orgán a přesto na ní neustále nanášíme kosmetiku nebo líčidla, která jsou plná ropných produktů a uhelného dehtu. Tyto toxické substance projdou bez problému naší pokožkou do krevního řečiště a tímto způsobem vytvoří živnou půdu pro rakovinové buňky. Začněte používat organickou nebo doma vyrobenou kosmetiku a napravte doposud napáchanou škodu.

5. Geneticky modifikovaná sója a kukuřice

Většina soji kterou můžete koupit v USA (ale i u nás.. poznámka překladatelky) je geneticky modifikovaná a pokud jste fanouškem sójového mléka ho rozhodně vyměňte za jiné protože: sojové mléko obsahuje hemaglutinin, který převádí červené krvinky do sraženin. Sója obecně zvyšuje estrogen v krvi. Kupujte si raději organické mléko, jedno jaké preferujete (kravské, rýžové…). (Já doporučuji kokosové a nebo mléko z máku.. pozn. překladatelky.)

6. Umělá sladidla a rafinovaný cukr

Rafinovaný cukr je velice nebezpečný protože je to klasický GMO produkt neboť je vyroben z geneticky modifikované cukrové řepy. Ale nejen to! Především rapidně zvyšuje inzulínové levely tj. hladiny krevního cukru.

Fruktóza (ovocný cukr) , druh cukru, který lze najít v limonádách a nealko nápojích, je stejně vážný viník rakoviny jako běžný cukr. Zejména kola obsahuje karamelové barvivo, velmi známý karcinogen. Sladké perlivé nápoje zakyselují tělo a tím způsobí, že se rakovinové buňky množí. Vynechte nealko perlivé limonády úplně a tím rapidně snížíte váš přísun rafinovaného cukru. (včetně rakovinotvorných umělých cukrů, aspartam je také velice nezdravý.. pozn. překladatelky)

7. Fluoridovaná voda

Toto není minerální voda, která se nalézá v přírodě nebo čistá voda protékající mezi trubkami. Fluorid vlastně znečisťuje vodu a vymývá z těla ostatní minerály a činí náš imunitní systém slabší. Pijte jen čistou vodu!

8. Léky, očkování

Hledejte si takového doktora, kterému můžete věřit, který vám dá rady o vašem životním stylu a prevenci rakoviny. Držte se dál od léků, které mají zvučná jména “velkého farmakologického průmyslu” protože jim jde jen o zisk a když jste nemocní tak je to ně tím pádem velmi zajímavé.

9. Konzervy

Většina konzerv jsou obaleny v materiálu obsahujícím bisfenol-A (BPA), u kterého bylo prokázáno na krysách, geneticky mutuje mozkové buňky. Mnohé plasty, termo papír, vodní potrubí a mnoho zubařských materiálů také obsahuje BPA.

10. Komerční mýdla, šampóny, zubní pasty a krémy

Znovu opakujeme, že látky které jsou aplikované na pokožku, vlasy nebo na zuby, končí ve vašem krevním řečišti! Parfémy, barviva a zvířecí produkty a další podezřelé substance mohou zapříčinit rakovinu. Udělejte to pro sebe a kupujte jen organickou nebo přírodní kosmetiku.

Tady platí zásadní varování: “Pokud byste to nesnědli, nedávajte si to na svou pokožku!”

Zdroj a autor: http://www.fitbodycenter.com

Přeložila: Ava Chrtková

Omyl v medicíně.

Omyl v medicíně

MUDr. Dwight Lundell   16. 06. 2010  Omyly v medicíně

Jako kardiochirurg jsem vykonal více než 5000 operací srdce, a dnes přišel den, abych napravil svůj omyl lékařskými a vědeckými fakty.

My lékaři jsme se mýlili

Dr. Dwight Lundell
Cardiovascular And
Thoracic Surgeon – 25
Years Pioneer – “Off
Pump” Heart Surgery

Beating Heart Hall of Fame
Phoenix List Top 10 Doctors –
Ten Years Performed Over
5,000 Heart Surgeries

Dr. Dwight Lundell

My lékaři se vším naším vzděláním, znalostmi a autoritou si často vybudujeme dost velké ego, které nám pak ztěžuje přiznat, že jsme se mýlili. Takže tady to je. Otevřeně přiznávám, že jsem se mýlil. Jako kardiochirurg s pětadvaceti lety praxe jsem vykonal více než 5000 operací srdce, a dnes přišel den, abych napravil svůj omyl lékařskými a vědeckými fakty.

Mnoho let jsem praktikoval s dalšími prominentními chirurgy, označovanými za „tvůrce veřejného mínění”. Bombardováni vědeckou literaturou, neustále na seminářích, jsme my, coby tvůrci veřejného mínění, trvali na tom, že onemocnění srdce je prostě důsledkem zvýšené hladiny cholesterolu v krvi.

Jedinou přijatelnou léčbou bylo předepisování léků na snižování krevního cholesterolu a diety s velmi nízkým obsahem tuků. Pochopitelně jsme trvali na tom, že taková dieta sníží hladinu cholesterolu a výskyt onemocnění srdce. Odchýlit se od těchto doporučení bylo považováno za kacířství a mohlo vést až k žalobě.

Nefunguje to!
Tato doporučení již nejsou vědecky ani morálně obhajitelná. Už před lety bylo zjištěno, že skutečným důvodem onemocnění srdce jsou záněty stěn tepen, a toto zjištění vede pomalu ke změně způsobů, jakým budou onemocnění srdce a další chronické nemoci léčeny.

Dlouhodobě praktikovaná zavedená dietetická doporučení vyvolala epidemii obezity a cukrovky, jejichž následky úmrtností, lidským utrpením a ekonomickými dopady porážejí veškeré morové epidemie v historii.

Ačkoliv 25% lidí bere drahé statiny, a i když jsme snížili množství tuku v potravě, zemře tento rok na onemocnění srdce více Američanů, než kdykoliv dříve.

Statistiky American Heart Association ukazují, že 75 miliónů Američanů trpí onemocněním srdce, 20 miliónů má cukrovku a 57 miliónů je jí ohroženo. Tyto nemoci postihují stále větší počet stále mladších lidí.

Jednoduše řečeno, bez zánětů v těle není možné, aby se cholesterol usazoval na stěnách tepen a způsoboval onemocnění srdce a mrtvice. Bez zánětů by se pohyboval volně tělem, jak to příroda zamýšlela. Jsou to záněty, kvůli nimž se cholesterol usazuje.

Zánět není nic komplikovaného – je to jednoduše přirozená obrana těla před nepřáteli, jako jsou bakterie, toxiny nebo viry. Zánět je ve své funkci ochrany těla před těmito bakteriálními a virovými vetřelci dokonalý. Pokud ovšem tělo neustále vystavujeme zraněním toxiny nebo potravou, k jejímuž příjmu není uzpůsobeno, dojde k něčemu, čemu se říká chronický zánět. Chronický zánět je přesně tak škodlivý, jako je akutní zánět prospěšný.

Který rozumný člověk by se vědomě vystavoval potravinám a jiným látkám, o nichž ví, že mu poškozují tělo? Dobře, možná kuřáci, ale ti se k tomu alespoň rozhodují dobrovolně.

My ostatní jsme se jednoduše drželi doporučené stravy, obsahující nízké množství tuků a vysoké množství polynenasycených olejů a sacharidů, aniž bychom tušili, že si tím permanentně poškozujeme tepny. Toto opakované poškozování vede ke vzniku chronických zánětů směřujících k onemocnění srdce, mrtvicím, cukrovce a obezitě. Ještě jednou to zopakuji.  Nízkotučná dieta, kterou nám po léta doporučovala zdravotní věda, způsobuje poranění a záněty tepen.

Co je největším viníkem chronických zánětů? Odpověď je jednoduchá: je to přebytek jednoduchých vysoce zpracovaných sacharidů (cukr, mouka a všechny produkty, které jsou z nich vyrobeny) a nadměrná konzumace rostlinných olejů omega-6, jako jsou sójový, kukuřičný a slunečnicový, které se nachází v mnoha zpracovaných potravinách.

Představte si na chvíli, že si drsným kartáčem opakovaně přejíždíte přes kůži, dokud nezčervená a takřka nezačne krvácet. Řekněme, že to budete dělat několikrát denně po dobu pěti let. Pokud dokážete snášet bolestivé kartáčování, budete mít nakonec na kůži krvácející, oteklou infikovanou oblast, jejíž stav se bude s každým dalším kartáčováním zhoršovat. To je dobrý způsob, jak si představit proces zánětu, který vám možná právě teď probíhá v těle.

Nezáleží na tom, kde k zánětu dojde, jestli uvnitř nebo na povrchu vašeho těla, jde vždy o totéž. Nahlédl jsem do tisíců a tisíců tepen. Nemocná tepna vypadá, jakoby někdo vzal kartáč a opakovaně rozdíral její stěny. Potraviny, které jíme, několikrát denně vytvářejí drobná poranění, na něž tělo opakovaně odpovídá tvorbou zánětů.

Ačkoliv máme rádi sladkou koblihu, tělo na ní odpovídá poplachem, jakoby dorazil nepřítel vyhlašující válku. Potraviny plné cukru a jednoduchých sacharidů nebo zpracované s oleji omega-6, aby vydržely déle v regálech supermarketů, jsou již dlouho základem naší stravy. A tyto potraviny pomalu otráví každého.

Jak vede snězení obyčejné koblihy k tvorbě zánětu a onemocnění?
Představte si, že si na klávesnici vylijete sladký sirup a získáte představu o tom, co se stane s vašimi buňkami. Když sníme jednoduchý sacharid, jako cukr, hladina cukru v krvi rychle vzroste. V odpověď začne slinivka vylučovat inzulín, aby přesunul cukr do buněk, kde bude uskladněn jako zásoba energie. Pokud jsou buňky plné a další glukózu nepotřebují, nepřijmou ji.

Jakmile plné buňky extra glukózu odmítají, hladina cukru v krvi vzroste, což vede k další produkci inzulínu, a cukr je proměněn na tuk a uskladněn v tukových tkáních.

Co má toto všechno společného se záněty? Hladina cukru v krvi je udržována ve velmi úzkém rozsahu. Nadbytečné molekuly cukru se totiž navazují na různé bílkoviny, které pak poškozují stěny tepen. Opakovaná poškození vedou k tvorbě zánětů. Když si několikrát denně zvednete hladinu cukru v krvi, je to totéž, jako byste rozdírali citlivou vystýlku svých tepen kartáčem.

I když to nevidíte, buďte si jisti, že k tomu dochází. Během pětadvaceti let jsem viděl více než 5000 pacientů, a všichni měli jedno společné – záněty v tepnách.

Vraťme se ke koblize. Tato nevinně vypadající dobrota obsahuje nejen cukr, ale byla upečena v jednom z mnoha omega-6 olejů, například v sójovém. Brambůrky a hranolky se smaží v sójovém oleji. Polotovary jsou vyráběny s omega-6 oleji, aby se prodloužila jejich životnost v supermarketech. Ačkoliv omega-6 oleje patří mezi esenciální – jsou součástí každé buněčné stěny, která kontroluje výměnu látek mezi vnitřkem buňky a okolím – musí být konzumovány ve správném poměru k olejům omega-3.

Pokud se tato rovnováha posune ve prospěch přílišné konzumace olejů omega-6, produkují buněčné membrány blokovací chemikálie, tzv. cytokiny, které přímo způsobují záněty. Dnešní strava obsahuje extrémní nepoměr těchto olejů. Tato nerovnováha se pohybuje mezi 15:1 až do 30:1 ve prospěch omega-6. To znamená obrovské množství cytokinů vyvolávajících záněty. Optimální zdravý poměr by měl být 3:1.

Aby to bylo ještě horší, nadbytečná váha, kterou sebou díky těmto potravinám nosíte, vede k tvorbě přeplněných tukových buněk produkujících velké množství pro-zánětlivých chemikálií, které poškození způsobená vysokou hladinou cukru v krvi dále zhoršují. Proces, který začal koblihou, se promění v začarovaný kruh, který vede k onemocnění srdce, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce a nakonec Alzheimerově nemoci.

Nelze utéct před skutečností, že čím více konzumujeme připravených a zpracovaných potravin, tím více si každodenně přidáváme k zánětům. Metabolizmus lidského těla není navržen k zpracování potravin plných cukrů a olejů omega-6.

Existuje pouze jediný způsob, jakým záněty odstranit, a tím je návrat k potravinám bližším přírodnímu stavu. K budování svaloviny potřebujete více bílkovin. Vybírejte velmi komplexní sacharidy, jako například ovoce a zeleninu. Omezte nebo eliminujte zánětlivé oleje omega-6 jako kukuřičný a sójový a zpracované potraviny, které je obsahují. Jedna lžíce kukuřičného oleje obsahuje 7,280 miligramu omega-6. Sójový ho obsahuje 6,940 mg. Používejte místo nich olivový olej nebo máslo z mléka krav živených trávou.

Živočišné tuky obsahují méně než 20% omega-6 a jsou mnohem méně zánětotvorné, než údajně zdravé rostlinné oleje. Zapomeňte na „vědecká fakta”, která vám tak dlouho vtloukali do hlavy. Ve skutečnosti neexistují vůbec žádná vědecká fakta, podle nichž nasycené rostlinné tuky způsobují onemocnění srdce. Vědecká fakta, podle nichž nasycené tuky zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, jsou také velmi slabá. A protože dnes už víme, že cholesterol není příčinou onemocnění srdce, jsou obavy ze saturovaných tuků ještě absurdnější.

„Cholesterolová teorie” přišla s doporučením jíst potraviny bez tuků nebo nízkotučné, a to pak vedlo k vzniku „potravin”, které nyní způsobují epidemii zánětů. Doporučením, aby se lidé vyhýbali saturovaných tukům a upřednostňovali potraviny s vysokým obsahem olejů omega-6, udělala medicína obrovskou chybu. Dnes tu máme epidemii zánětů tepen, vedoucí k onemocněním srdce a napomáhající dalším tichým zabijákům.

Co můžete udělat? Dejte přednost skutečným potravinám, které ještě jedla vaše babička a vyhněte se těm, které vaše matka nosila či nosí z regálů supermarketu plných polotovarů. Eliminací zánětlivých potravin a přidáním esenciálních živin z nezpracovaných potravin můžete napravit poškození tepen způsobené dnešní typickou stravou.

Zdroj: http://www.totalhealthbreakthroughs.com/2009/02/heart-surgeon-admits-huge-mistake/

[Ed. Note: Dr. Dwight Lundell is the past Chief of Staff and Chief of Surgery at Banner Heart Hospital, Mesa, AZ.  His private practice, Cardiac Care Center was in Mesa, AZ.  Recently Dr. Lundell left surgery to focus on the nutritional treatment of heart disease.  He is the founder of Healthy Humans Foundation that promotes human health with a focus on helping large corporations promote wellness. He is the author of The Cure For Heart Disease and The Great Cholesterol Lie. Click here now to learn more.]


Pane doktore, tak před Vámi i před tímto sdělením
s úctou smekám!

Zajímám se jak za pomoci energie pomoct lidem.