Archiv rubriky: Transformace

Vliv osobního morfogenetické pole na novou inkarnaci

Miroslav Zelenka: Vliv osobního morfogenetické pole na novou inkarnaci

Všichni jsme v oblasti esoteriky a duchovna obklopeni informacemi a pojmy jako je karma, životní principy, životní úkol, duše, ego, reinkarnace, morfogenetické pole, DNA, ale není jednoduché se ve změti těchto pojmů vyznat, pochopit jejich vzájemné vztahy a jak to vše funguje. Proto jsem se rozhodl pokusit se vysvětlit, jaký mechanismus vše sjednocuje, jaké jsou vzájemné souvislosti a ještě navíc vysvětlit to tak, aby to bylo srozumitelné co největšímu množství lidí, kteří o takovéto pochopení budou mít zájem. Jako vždy se jedná o jakýsi model z určitého úhlu pohledu a z určité úrovně poznání. V daném případě se jedná o druhou úroveň poznání. Každý takový model je vždy zjednodušující a tím i do určité míry zkreslující a je potřeba ho tak i chápat a v jednotlivých bodech nezapomínat, že se jedná o popis modelu reality a ne přímo o popis reality. Přesto jsem přesvědčen, že tento model by mohl pomoci pochopit vzájemné souvislosti mezi jednotlivými pojmy a objasnit jak vše v komplexnosti funguje a toto pochopení by mělo pomoci i při orientaci v konkrétních životních situacích a okolnostech. Také doufám, že tento text pomůže porozumět pojmům, jako je ego a duše a jejich vzájemnému vztahu jako relativně samostatných entit.

Pro vysvětlení i poměrně složitějších časových vazeb je nutné začít nějakým konkrétním bodem v časoprostoru v koloběhu reinkarnací a pobytu v bardu mezi životy. Proto jsem si zvolil jeden konkrétní bod v čase, od kterého popis začnu. Jako takový výchozí bod jsem zvolil konec jedné inkarnace, tj. úmrtí lidské bytosti.

Když tělo zemře, tak duše za předpokladu normálního přirozeného vývoje odchází do jiné reality. Vědomí se koncentruje na jinou realitu, která je nazývána astrální realitou nebo bardem, tj. realitou, ve které duše pobývá mezi úmrtím a novým zrozením. Vzhledem ke svým posledním zkušenostem s přisedlíky mám určité pochybnosti, co je minimálně v Česku tím normálním přirozeným vývojem.

Každá bytost v Teoversu má zcela specifický vzor vibrací, který je naprosto charakteristický pro tuto bytost v celém Teoversu. V souvislostech s tímto tématem je bytostí míněna duše. Každé bytosti – duši odpovídá zcela specifické osobní morfogenetické pole (OMP). Pro vysvětlení pojmů morfogenetické pole a OMP doporučuji poslechnout si pořad s názvem „Morfogenetická pole, morfická rezonance, osobní morfogenetické pole“ na SVCS nebo si přečíst článek shodného názvu na mých stránkách. OMP je pole návyků, které si duše v průběhu mnoha inkarnací sama vytváří svým jednáním a myšlením. Když přechází duše do astrální reality, tak toto OMP zůstává zde ve 3D realitě.  OMP nezaniká smrtí. Ostatně nezaniká nikdy nic, protože se vše děje současně. Když tělo zemře a duše odejde nahoru, tak velmi zjednodušeně řečeno osobní morfogenetické pole zůstává ve 3D realitě a v astrální realitě mezi životy má duše astrální osobní morfogenetické pole, které je odlišné od toho ve 3d realitě a ovlivňuje duši v astrální realitě. Protože vše se vším souvisí a vše se ovlivňuje, tak tato dvě odlišná osobní morfogenetická pole se jistým způsobem navzájem ovlivňují.

Když říkám zde ve 3D realitě, tak je to samozřejmě velmi zjednodušující a nepřesné pojmenování. Když duše přechází do astrální reality, což lze formulovat i tak, že vědomí se koncentruje na jinou novou realitu, tak zde získává mnoho informací o svém minulém životě a předchozích inkarnacích a učí se a připravuje se na další inkarnaci. Stále opakuji, že se jedná o silně zjednodušený model. Před vstupem do další inkarnace si vybíráme často s přispěním rádců určitý konkrétní život a určité principy, které si máme prožít a také něco, co bychom mohli nazvat životním úkolem. K tomu si vybíráme vhodné tělo, rodiče a s tím i prostředí, rasu a národ, které jsou vhodné pro splnění našeho úkolu. Z pohledu druhé úrovně poznání si volíme takové prožití principů, abychom se vyvíjeli. Z pohledu třetí úrovně poznání si volíme prožití zkušeností a získání poznání, které jsme prožít a získat chtěli.

Při výběru těla a rodičů se duše pohybuje jakoby poblíž svého těla a dle většinového názoru se ve čtvrtém měsíci prenatálního stavu duše opět zjednodušeně řečeno vtěluje. Duše se před inkarnací očišťuje od svých vzpomínek na minulé životy i na pobyt mezi životy, takže duše vstupuje z určitého zorného úhlu nezatížená vzpomínkami. Tento proces očišťování většinou končí při narození. V okamžiku narození na dítě začne působit OMP na základě rezonance specifického vzoru vibrací duše a OMP všech těch návyků vytvořených předchozími inkarnacemi.

Malé děti, které ještě nejsou zablokované, mají určitý přístup k informačnímu poli, takže zejména ve snech mohou mít zážitky z minulých inkarnací a pokud jsou nepříjemné, což často bývá, tak děti tzv. bez příčiny pláčou. Pokud dítě nemá dostatečnou ochranu, tak toho využívají astrální parazité, kteří pak tuto negativní energii odsávají jako svojí potravu a často také působí tak, aby takovéto sny dětem spoluvytvářely. Proto je důležité v těchto případech vytvářet dětem ochranné vajíčko.

Při nové inkarnaci po narození a částečně již i po početí, působí na bytost opět původní osobní morfogenetické pole (OMP) 3D reality, které je stejné jako při skončení předchozí inkarnace. Opět zdůrazňuji, že se jedná o model reality, který ji nemůže postihnout v celé její komplexnosti. To téměř vždy znamená, že v rámci možností daných geny rodičů a rodu má bytost v nové inkarnaci podobné charakterové vlastnosti, schopnosti a často i určitou podobnost vzhledu. Podoba nemusí být zřetelná, zejména jedná-li se například v předchozí inkarnaci o ženu Eskymáka a v následné inkarnaci o blonďatého seveřana.

Vývojem a tím, jak bytost OMP ovlivňuje svým životem, se toto OMP mění, vyvíjí, ale případně i nemění a tím se mění či nemění i daná bytost. Pokud na sobě bytost pracuje, tak se OMP zlepšuje, pokud se chová neeticky a nemorálně tak se OMP zhoršuje. Pro zjednodušení se v této části vyhnu, co se dá rozumět termínem zlepšení či zhoršení.

Když se bytost znovu narodí, tak vlastnosti OMP přecházejí na ní. S tím přicházejí i karmické vazby a následky, a pokud bude na svých návycích, které jsou součástí jejího OMP bytost pracovat, tak aby se měnily k lepšímu, aby pochopila příčiny karmy, aby ji vyčistila láskou a pomocí jiným bytostem, tak potom se začne měnit OMP a čistit karma.

Vysvětlení působení OMP na naše životy je hypotézou ozřejmující, proč a jak na nás působí naše minulé životy a karmické vazby. Prostřednictvím OMP na nás přecházejí i určité schopnosti, které jsme nabyli v minulých životech, popřípadě nás takto ovlivňují i negativní zkušenosti z minulých životů. OMP nás velmi ovlivňuje včetně i takových aspektů jako je fyzická podoba a sklony k určitému způsobu života. Rovněž určité strachy a fobie se přenášejí prostřednictvím OMP. Dalo by se to také označit jako dispozice, které si duše vytvořila minulými životy. Kromě OMP nás ovlivňují i další aspekty jako jsou genetické vlivy, tedy DNA, kterou jsme si vybrali ke splnění našeho úkolu z genů našich předků, výchova, okolní prostředí a v neposlední řadě i morfogenetické pole rodu, rasy národa a lidstva.

Důležité pro naše životy je to, že OMP není neměnitelné. Jsou to jen určité návyky, které můžeme změnit a vytvořit si nové. Nové návky mohou být návyky neutrálními, návyky špatnými či návyky dobrými. Ovšem to, zda se jedná o návyk dobrý či špatný je vždy hodnocení a může se i velmi lišit podle prostředí, ve kterém žijeme, což vnímáme momentálně o něco ostřeji než dříve, vzhledem ke konfliktům a rozporům jednotlivých kultur a zejména náboženských ideologií. Většinou nebude pro konkrétního člověka problémem chápat, kam zařadit jednotlivé návyky. OMP je však natolik silné, že dokáže překonat místní morfogenetická pole, takže je dotyčný člověk schopen nepřijmout určité místní zvyklosti či přijmout jiné. Zejména je to vidět na tzv. vyšších duších, které nepřijmou pro duši nepřijatelné zvyky místní skupiny lidí, protože nejsou schopny se s nimi ztotožnit či vyrovnat. Například s jistou mírou agresivity či benevolence k působení utrpení druhým bytostem, což jsou fenomény, které lidé kolem ní ani nevnímají nijak negativně. Problémy s tím mívají bytosti, které jsou na Zemi prvně inkarnovány a přišly z vibračně vyšších světů.

Podle mého názoru docela logicky vyplývá, že je vhodné, minimálně v určité fázi života, vědět, jaké jsou naše předchozí inkarnace, co vytvářelo OMP, protože když víme příčiny vzniku určitých návyků – toho co je součástí našeho OMP, tak na nich můžeme podstatně účinněji pracovat a měnit je. Může se jednat o různé bloky na jednotlivých čakrách, fobie či dlouhodobé zdravotní či životní potíže, které byly uloženy do našeho OMP v minulých životech, či přesněji řečeno my jsme si je tam vložili svým jednání a myšlením.

Přijetí tohoto modelu OMP a jeho funkce nám umožní snadněji pochopit, že vše, co se nám v tomto životě děje nejsou náhody či rány osudu, ale že jsme si sami vytvořili OMP, které na nás nyní působí, že je to naše odpovědnost. Dá se tak také pochopit, že to může být jen zdání, že to, co se nám děje je negativní. Také na základě tohoto modelu mnohem lépe jsme schopni pochopit vztah ega a duše a to, že ego není ta součást lidské bytosti, která nese odpovědnost za vše negativní, co činíme a co se nám děje. To duše si vytvořila v předchozích inkarnacích OMP, které nás nyní ovlivňuje i ve více inkarnacích. Naše současné ego je ta část lidské bytosti, která existuje jen v této jediné inkarnaci. Ego si nepřináší karmické závislosti, různé bloky a fobie.

Také na tomto modelu dokážeme lépe pochopit, proč když duše, která byla v předchozích inkarnacích například reptiloidem, nebo přišla z jiné planety, tak má v OMP jiné návyky jako je třeba nedostatek či absence emocí, a proto OMP tuto duši natolik ovlivňuje, že i když je v lidském těle, tak se chová v souladu se svým OMP. Při absolvování dalších několika životů v lidském těle si vytvoří nové lidské návyky a v dalších životech se už bude projevovat jako lidská duše. Přijetím mechanismu přenosu OMP z minulých inkarnací můžeme pochopit, že není logické tvrdit, že s nějakým člověkem v minulé inkarnaci nemáme nic společného. Máme s tou osobností v minulém životě společné právě to, že jsme si v té minulé inkarnaci vytvořili určité návyky a je jen na nás, abychom si je přetvořili k obrazu svému. Vytvořili jsme si v minulých životech i dobré návyky, které není nutné ani vhodné měnit, ale pouze jen vylepšovat. Model vytváření a přenosu OMP je model z druhé úrovně poznání, kde v určité formě existuje něco, co my vnímáme jako lineární či cyklický čas, a proto v tomto pojetí existuje to, co vnímáme jako vývoj.   

To, co vnímáme jako karmu, jako karmické vazby, karmické příčiny, lze chápat tak, že se jedná o vliv osobních morfogenetických polí, které jsme si my a ti, s nimiž máme karmické vazby, vytvořili v minulých inkarnacích. Optimální je mít tu schopnost či využít schopnosti někoho jiného a zjistit, co a jak jsme si vytvořili v minulých inkarnacích. Podle mých zkušeností nás někdy i velmi silně ovlivňuje i to, co jsme si vytvořili v OMP i před deseti či patnácti tisíci lety, pokud se nám nepodařilo v průběhu následujících inkarnací tyto negativní návyky, jako je například zablokovaná srdeční čakra, změnit. I návyky, které jsme si vytvořili před patnácti tisíci lety, a přetrvávaly do dnešní doby, je možné změnit, pokud pochopíme mechanismus jejich vzniku a změnit je chceme, a jsme ochotni na tom pracovat. Naším životním úkolem, který jsme si zvolili před vstupem do inkarnace, může být to, jaké a jak máme změnit některé návyky a změnit tak OMP. Případně může být součástí životního úkolu i naše pomoc ostatním změnit své návyky a OMP, či morfogenetické pole určité skupiny lidí či dokonce celého lidstva. Současná doba transformace je právě o tom, jak změnit morfogenetické pole lidstva. Každá lidská bytost změnou svého OMP přispívá ke změně morfogenetického pole své rodiny, rodu, rasy, národa nebo i celého lidstva.

Z pohledu působení OMP v nové inkarnaci je možné se podívat i na fenomén homosexuality.

Při posuzování možnosti homosexuality zřejmě záleží na tom, zda se jedná o vyspělou, tzv. starou duši, která zažila mnoho inkarnací jak v mužském tak ženském těle. Taková duše má v OMP dostatek mužských i ženských návyků a nemá problém i po více životech například v mužském těle být v nové inkarnaci v ženském těle heterosexuální. Pokud se jedná o tzv. mladou duši, která byla delší dobu v těle jednoho pohlaví, tak při následné inkarnaci do opačného pohlaví může mít instinktivně pozitivní sexuální vztah ke stejnému pohlaví vzhledem k dlouhodobým návykům obsaženým v OMP. Je možné, ale nemám v této oblasti žádné zkušenosti ani informace, že v případě lehčího stupně homosexuality a zájmu konkrétní osoby, by se homosexualita dala řešit vhodně prováděnou regresní terapií. Je skutečně možné, že při dostatečné míře chápání podstaty a vlastností OMP by se dalo řešit více různých forem životních a zdravotních potíží.

Vidím jako zajímavou z tohoto pohledu tzv. vstupní analýzu čaker, tj. stav čaker při narození, která zřejmě plně odráží stav čaker při skončení minulé inkarnace a tento stav je uložen v OMP. Zajímavý by nepochybně byl i stav čaker při narození v minulé inkarnaci, pokud jej lze nějakou metodou spolehlivě měřit. Bylo by zajímavé zjistit, zda jsou některé příznaky, které by šly testovat na dálku senzibilně, které jsou příznačné pro homosexuální orientaci.    

Z širšího pohledu to lze pochopit i tak, že vše na vše působí v rámci jednoho ohromného vědomí a není tak nutná jedna jediná samo-řiditelná síla, která by tento ohromný „stroj“ řídila tak, aby jednotlivá kolečka do sebe zapadala a otáčela se správnou rychlostí harmonickou se sousedními kolečky. Je úžasné pozorovat, jak všechny ty karmické vazby, inkarnace a společné inkarnace všech těch jednotlivých bytostí, všechny možné „náhody“ splývají v jeden naprosto perfektní ohromující celek, kde vše je spojeno se vším a všechno vše ostatní ovlivňuje. Jen vzhledem k naší nedostatečné kapacitě mysli, máme pocit, že se něco děje náhodou, omylem, že se někomu něco nepovedlo, že jsou to rány osudu, nebo jen karmické následky bez dalších souvislostí, nebo že nejsme ovlivňováni i budoucností.

Lidé si výrazně snadněji vzpomínají na své předchozí inkarnace, než na život mezi životy v astrální realitě. 3D realita nyní a v předchozích inkarnacích má přibližně shodné pásmo frekvence vibrací, takže si bytost snadněji stahuje informace z informačního pole 3D reality (také můžeme tento proces nazvat vzpomínání) než z informačního pole astrální reality, které má vibrace odlišné.  Na informační pole astrální reality se opět snáze nalaďujeme, pokud se v ní pohybujeme. Není ale nemožné se napojit i na informační pole astrální reality a některým lidem se to daří, ale tento jev je obtížnější. Astrální realita má vyšší frekvenci vibrací a logicky je snazší napojit se na nižší frekvenci vibrací než na vyšší.  Snazší cestu mají ti, kteří zvládají lucidní snění, protože mají snadnější přístup k astrální realitě.

Z vyšší úrovně poznání nejsou tyto dvě reality takto oddělené a je možné z každé reality přistoupit k informačnímu poli jiné reality. Je to ale těžší a třeba i energeticky náročnější a zvládají to vyšší bytosti.

Stav mysli se smrtí nemění i při přechodu do astrální reality, než dojde k seznámení s informacemi z této reality.

Zvláštní je, že někteří alkoholici v astrální realitě nejsou po smrti spokojeni, protože oni často pili do němoty, aby zapomněli, ale to se v astrální realitě snadno nedá.

Jedna skupina lidí či duší baží po zážitcích. Vše, co si přála a nemohla zažít v naší 3D realitě, se snaží prožít v astrální realitě, ale po čase jí to také přestane zajímat, prostě to zevšední.

Pak jsou tam dvě „lepší“ skupiny. Jednu baví tvořit a to je uspokojivý proces na poměrně dlouho, protože tvořit můžeme cokoliv. Nejsou žádné hranice dokonalosti, abychom jako při uspokojování svých tužeb dosáhli všeho. Vždy lze tvořit něco nového.

Další skupina baží po poznání a tam jsou nekonečné možnosti poznání. Nejlepší variantou dle mě je kombinace tvoření a poznání.  

Autor: Miroslav Zelenka Zdroj: http://www.miroslav-zelenka.cz

Bolest hlavy – propojení duše z minulosti a budoucnosti

Ahoj, chtěla bych se podělit o zkušenost posledních týdnů nebo spíš už měsíců. Bolení hlavy, poslední dobou nic neobvyklého v této době u spoustu lidí.

Ale má zkušenost je taková, že táto bolest má čím dál tím delší trvání. V  minulosti trvala 1. až 3. dny, dnes trvá 4. až 7. dní. Je to podle mne z důvodu urychlení reinkarnačních procesů a prolínání časoprostoru.

Často se mi stává že mi klient oznámí  bolest hlavy  i u jeho děti, nebo manžela, manželky, partnera netyká se to jen jeho samotného. Jelikož hodně pracuji z metodou SRT která jde hodně do hloubky a zaobírá se minulými, paralelními a budoucími životy.

Zjistila jsem že je to z důvodů, že tyto duše žili nebo prožívají paralelní, budoucí život spolu. Tento společný život se prolíná do tohoto přítomného života který jsme schopni vnímat zde a tady. Většinou jde o stresové situace které jsme prožili a prožíváme v jiných životech.  

Tímto způsobem se nesmírně urychlí sbírání zkušeností vaším Vyšším Já, které by trvalo jinak dalších tisíce let nebo životů. Jde o to že jsou dnes lidé víc napojeni na časovou osu než dřív. Je třeba ukončit trápení lidstva a proto se vše urychluje.

Proto dochází k těmto bolestem často i u celé rodiny. (Například, pokud v minulém, budoucím, nebo paralelním životě přišli děti o své rodiče z důvodu havárie,  musí se s tím vypořádat někdy i s prarodiči). Tato bolest, smutek, bezmoc se prolíná do tohoto života v podobě bolesti hlavy, jelikož duše se musí s tímto traumatem vyrovnat.

V těchto dnech bolesti doporučuji s Archandělem Gabrielem, s kterým jsem se radila tuto mantru. 

 (Světlana) odpouštím všem  kteří  mi kdy ublížili, po fyzické i psychické stránce  mého bytí, od zrození mé duše po současnost. Taky prosím všechny duše o odpuštění všeho co jsem vám kdy špatného učinila či vyslovila po dobu svého vývoje, od zrození své duše po současnost.

Procítit celým srdcem, jelikož jsme lidé, ubližujeme myšlenkou, často i slovem doporučuji opakovat pokaždé když si uvědomíte že jste tak činili. Z důvodu že je vše násobeno a působí jinou silou než doposud.

Gabriel nám všem vzkazuje: milujte se, pomáhejte si, radujte se, buďte co nejvíc po spolu, tančete a zpívejte.To že jste pospolu, předáváte si lásku je taky jistý druh odpuštění, i když v některých případech nestačí.
Jde o to abychom pochopili že se jeden bez druhého neobejdeme, že potřebujeme lásku neboť s láskou vše rozkvete.
Vaše Světlana 

Čtyři dohody – tajné učení starých Toltéků

Nadčasová kniha Čtyři dohody od mexického spisovatele Dona Miguela Ruize už několik let inspiruje miliony čtenářů po celém světě. V České republice se povědomí o tomto díle rozšířilo především zásluhou Jaroslava Duška.

Ve čtyřech dohodách odhaluje don Miguel Ruiz zdroj omezujících názorů, které nás připravují o radost a vedou ke zbytečnému utrpení. Tradiční tajné učení starých Toltéků  nás vedou  k osobní svobodě.

Abychom dokázali přijmout Čtyři dohody, budeme potřebovat silnou vůli – ale dokážeme-li s těmito dohodami žít, dojde v našem životě k okouzlující  proměně, naučíme se žít a prožívat svobodu, opravdové štěstí a lásku.

Pojďme si shrnout poselství z této knihy

Dohoda první: Nehřešte slovem

Pokud se chceme osvobodit, pokud chceme být šťastní, pokud chceme překročit rovinu existence, která je peklem. Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Užívejte sílu slova ve jménu lásky a pravdy. Užívejte slovo správným způsobem, ve jménu lásky.
Je to velmi silná dohoda.

Naše slovo je dar, který pochází od Boha. Slovem vyjadřujeme tvůrčí schopnosti. V závislosti na tom, jak je užíváno, může nás slovo osvobodit nebo zotročit. Veškerá kouzla, která máme k dispozici, jsou založena ve slovech.

Musíme začít chápat, co slovo dělá. Pokud porozumíme první z dohod, nehřešit slovem, začneme si uvědomovat, jak se v našem životě vše mění. Slovem můžete druhého člověka zaklít, nebo ho ze zakletí vysvobodit. Slovo může stvořit ten nejkrásnější sen, anebo vše kolem zničit. Nehřešíte-li slovem, šíříte kolem sebe krásu a lásku.

Dohoda druhá: Neberte si nic osobně

Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace. Názory druhých odpovídají tomu, čemu tito lidé věří, a proto ať si o vás myslí cokoli, ve skutečnosti se vás to netýká. Vždy to vypovídá jen a jen o nich.

Když budete imunní proti názorům a činům druhých, nestanete se obětí zbytečného utrpení.

Osobní důležitost neboli braní věcí osobně, je maximální výraz sobectví, protože vychází z domněnky, že všechno se týká „nás“. Myslíme si, že my jsme za všechno zodpovědní, to vzniká v průběhu naší výchovy.

Když si bereme věci osobně, cítíme se uražení a naší reakcí je obrana našich názorů, což vede ke konfliktům. Když skutečně uvidíme sami sebe a lidi takové jací jsou, aniž bychom to brali osobně, nemůže nás nikdy zranit nic z toho, co říkají nebo co dělají a nebudeme zraňovat sami sebe.

Dohoda třetí: Nevytvářejte si žádné domněnky

Komunikujte s ostatními tak jasně, jak jenom dovedete, aby jste se vyhnuli nedorozuměním a smutku. Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život.

Máme sklon vytvářet si o všem domněnky. Vytváříme si domněnku, že každý vidí život tak jako my. Předpokládáme, že ostatní myslí stejně, jako myslíme my, posuzují vše stejně jako my a zneužívají vše stejně jako my. A z tohoto důvodu máme strach být uprostřed jiných sami sebou.

Všechen smutek a drama, které jste doposud prožili, pramenily z vašich domněnek a z vaší vztahovačnosti. Máme strach být uprostřed jiných sami sebou. Protože si myslíme, že nás bude každý soudit.

Ode dne, kdy si přestaneme vytvářet domněnky, budeme komunikovat jasně a přesně, bez emocionálního jedu. Bez vytváření domněnek bude naše slovo bez hříchu. Změní se vaše vztahy, všechno bude jasné – toto je to, co chci, toto je to, co chcete vy.

Na těchto principech je založen celý náš svět, ve kterém jedni ovládají druhé. Prvním krokem je uvědomit si tyto návyky a pochopit důležitost této dohody.

Dohoda čtvrtá: Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete

Dělejte vše co nejlépe proto, že vás to těší a naplňuje, ne proto, že očekáváte odměnu. Nezištné skutky vám přinesou radost a nečekanou odměnu  a také se vyhnete  zbytečným soudům a lítosti.

Máme-li rádi to, co děláme, děláme-li vše jak nejlépe dovedeme, pak si skutečně užíváme života, bavíme se, nenudíme se. Děláme to tak, protože to tak dělat chceme, nikoliv proto, že musíme. Nečinnost je totiž způsob, kterým popíráme život. Máme-li vyjádřit co jsme, musíme jednat.

Bůh je život. Nejlepší způsob, jak říci: „Děkuji ti, Bože“, je nezabývat se minulostí a žít v přítomném okamžiku, právě nyní a zde. Když nám již život vezme cokoliv, nechejme to být. Když se vzdáme minulosti, umožní nám to žít plně v přítomném okamžiku a můžeme si vychutnat sen, který se právě nyní odehrává.

Narodili jsme se s právem být šťastní, na lásku, na radost a na sdílení naší lásky. Jsme živí, tak život vezměme a těšme se z něho. Prochází námi život – Bůh a jeho existenci dokazuje právě naše existence. Naše existence je důkazem existence života a energie.

Nepotřebujete nic vědět nebo něco dokazovat. Stačí být, riskovat a těšit se ze života, to je vše, na čem záleží. Řekněte NE, když se vám chce říci ne, a ANO, když se vám chce říci ano. Máte právo být sami sebou, ale sami sebou můžete být jen tehdy, když vše děláte tak, jak nejlépe dovedete.

Budete-li znovu a znovu dělat vše co nejlépe, stanete se mistry osobní transformace. Vaše návyky hřešit slovem, brát si věci osobně a vytvářet si neustále nějaké domněnky se budou projevovat čím dál vzácněji až nad vámi úplně ztratí svou moc.

Čtyři dohody jsou souhrnným mistrovstvím proměny, jedním z mistrovství Toltéků. Je třeba je pouze přijmout a respektovat jejich smysl a sílu, tak se sami stanete mistry proměny. Buďte vytrvalí, porušíte-li nějakou dohodu, začněte znovu druhý den a opět další den. Zpočátku to bude těžké, ale den ode dne to bude stále snazší.

Zář z mé hrudi Světu

Dnes v noci

Dnes v noci se mi něco přihodilo, ti co mne znají ví že pracuji s energií a věnuji se určitým metodám a tento rok byl pro mne opravdu hodně přínosný. Ale to je úplně nepodstatné..

Tak abych se vrátila k tomu dnešku, nevím kolik bylo hodin odhadují asi 2-3. ráno. Probudila jsem se, slyšela nevím jak to popsat hučící, šumící zvuk a cítila jsem jak se mi otevírá spíš rozevírá hruď, vůbec  jsem necítila žádnou bolest, jen silný tlak. A v tom jsem uviděla jak z hrudi září bílé oslepující světlo až k vesmíru. Cítila,  jak jsem propojena s univerzálním vědomím skrz střed hlavy, jako kdybych měla uprostřed hlavy díru až to chvílemi bolelo.

Na chvíli přišla myšlenka, jestli je to v pořádku to co se zrovna děje, ale hned jsem ji zahnala a poprosila univerzální vědomí jestli je vše v pořádku  a já můžu přispět tímto světlem lásky Světu? Tak ať vše pokračuje tak jak je třeba. Jestli to není ať to okamžitě ustane. Nevím jak dlouho vše trvalo asi   5-15.min. Cítila, vnímala jsem že musím světu, vesmíru poslat toto světlo.

Když vše ustálo hruď se zatáhla, uzavřela a já jsem ještě nějaký čas cítila asi půl hodiny odhadem, tupý tlak v hrudi. Bylo to zajímavé, vzpomněla jsem si na meditaci (požehnání) kterou prováděl Šaman Sergio,  u které jsem měla pocit že ve mně zběsile pulzuje energie měla jsem silné vibrace a cítila jak chce mermomocí z mého těla ven. Ale z nějakého důvodu k tomu tenkrát nedošlo.

Chvílí jsem přemýšlela o tom co se to zrovna událo, večer jsem totiž před usnutím prosila ať mi světelné bytosti ukážou něco co bych mohla zdělit Světu. Tak furt přemýšlím. Co myslíte?

Propojení láskou

Samozřejmě že vím že ta zář proudila přímo ze srdeční čakry, šlo zřejmě o otevření se většímu soucitu a bezpodmínečné lásce v propojení s Vesmírem i se Zemí. Ale i přesto mě to zaskočilo. Byl to velmi silný zážitek, zřejmě nás to v tomhle období bude zažívat víc jedinců. Nacházíme se v období velkých změn na planetě. Jsem velmi vděčná, že jsem toho součástí a že jdeme všichni společně.

Vaše Světlana

Jak se rodí (nové) duše

Nejdříve musí vzniknout Duch. Proto aby to člověk pochopil, dá se to přiblížit k energetickému souhrnu informací. Je to tedy velmi jednoduše řečeno energetický informační shluk energie, který vzešel z centrálního vědomí, čemuž se např. nejen v náboženství říká Bůh. Duch je jaké-si oddělené menší vědomí od tohoto centrálního velkého Vědomí, které můžeme jmenovat JEDNÍM, nebo také třeba Univerzem atd.
 
Každý Duch, který se vědomě oddělil od centrálního, on sám byl před tímto úkonem samotným centrálním vědomím a proto než se oddělil, tak jako centrální Vědomí svým zářením vyprodukovalo samo sebe jako paprsky např. právě v podobě Ducha.
Ku příkladu bych mohl uvést třeba světlo z baterky. Sama o sobě baterka je centrálním Vědomím a světlo, které z ní vychází jsou její již slabší Vědomí v podobě světelného vlnění, v podobě fotonů, v podobě studeného, nebo teplého světla, v podobě tedy samotného spektra atd. To je jen malý příklad pro pochopení.
Tedy oddělí-li centrální Vědomí ze sebe svoji část, pak se jedná o Ducha a jako takový má také své vlastní vědomí jako centrální Vědomí s tím rozdílem, že takový Duch již není celistvým vědomím jako je právě Centrální Vědomí, tedy Bůh. Každý takový Duch má své specifika a nikdy se nejedná o stejného Ducha. Může se stát, že dojde k jakési podobnosti dvou Duchů, ale přesto má každý svoji vlastní identitu, již své vlastní vědomí a tím i svůj plán pro své bytí, svou existenci.
Takový Duch může být z pohledu lidského jak nový, tak tzv. starý Duch. Starý Duch má již mnoho zkušeností v různých realitách a vesmírech a na základě toho se sám pak rozhoduje, zda-li bude nadále díky svým zkušenostem prožívat další svá různá vtělení v různých podobách a nebo splyne zcela zpátky do centrálního Vědomí a tudíž svoji individualitu vymaže.
 
A teď tedy k Duši. Je velká mýlka domnívat se, že je Duše věčná. Věčný může být jen Duch a to pokud se tak sám rozhodne a nebo je věčný samotný zdroj – centrální Vědomí – Bůh. Duše sama o sobě by se dala přirovnat k jakému si ochrannému obleku, který slouží Duchu jako zprostředkovatel k projevení Vědomí až do hmoty, tedy do našeho fyzického světa. Pro vznik Ducha se používá tzv. mentální látka, nebo-li energie myšlenky. Duch by se dal přirovnat k myšlence vyprodukovanou Bohem – centrálním Vědomím. Tím, že je Duch nejblíže k Bohu, nedochází k tzv. pokřivení a tak takový Duch je vždy čistý. Čím více se Duch vzdaluje od Boha, tím více také slábne jeho vědomí.
Je to jako opět s baterkou. Baterka vždy svítí silně  a dobře na blízko, ale pokud s ní zasvítíme do dálky, její intenzita světla již slábne a proto čím dál, tím menší osvětlení, nebo-li tím menší vědomí. Zde již dochází díky slabé intenzitě světla k pokřivení, k odrazům, k stínům, ba dokonce i k fantazii atd.
 
Pokud se Duch rozhodne o tzv. splynutí, nebo-li opravdový celkový návrat do centrálního Vědomí, pak se i jeho identita rozpadne a jako takový zcela zaniká. To dává možnost vzniku novým Duchům, tedy novým samostatným vědomím.
Pokud se Duch rozhodne prožívat svoji existenci i na materiální úrovni, pak jako takový nemůže přímo působit na materiální svět v podobě materiálních úkonů – činů. Proto si vlastní silou ( mocí myšlenky) stvoří tzv. Duši, která je již na mnohem nižší vibraci než Duch a tak je taková Duše blíže k materiálnímu světu.
 
Tato Duše je stvořena z astrální látky, která je pod úrovní mentálního světa, kde sídlí Duch. Duch jako takový vloží určitou část sebe sama do formy Duše. Je dobré si uvědomit, že Fyzické tělo, Duše i Duch jsou produkcí, nebo-li činností centrálního Vědomí – Boha. To znamená, že myšlenka je atributem, nebo-li pohybem – činností Boha.
Je také si velmi dobré uvědomit, že jsme Vědomím a za Vědomí se také máme považovat. Vše ostatní, tedy jakékoliv formy, představy atd., jsou jen iluzorní produkcí námi samotnými, které nám buď slouží, tedy tvoří a nebo neslouží, tedy vyjadřují se destruktivně. Duše je tedy jaký-si mezičlánek, prostředník mezi Duchem a materiálním fyzickým světem.
 
Duše díky svým nižším vibracím o proti Duchu a vyšším vibracím o proti materiálnímu světu, pak ovládá fyzické tělo. Tělo samo osobě nemůže mít pohyb a ani samotnou činnost svých orgánů, pokud ho Duše jako zprostředkované vědomí Ducha a Duch jako zprostředkované vědomí Boha – centrálního Vědomí nevyživuje.
Proto při smrti fyzického těla se zbytek vědomí (sídlící v lidském těle) přemístí zpátky do Duše a proto také jako Duše nabýváme více vědomí o sobě samých. Abych řekl pravdu tak zde by se dala napsat kniha, která by pojednávala o detailnějším prožívání sebe sama v různých podobách, formách ale i v různých situacích, jevů a existencí. Tak snad postačí toto malé vysvětlení.
 
Ještě dodám, že po smrti fyzického těla se vědomí (dle svých zkušenostech a schopnostech) v podobě Duše nadále projevuje v astrální sféře do té doby, dokud je to možné či potřebné. Po té se Vědomí oddělí od Duše, které pak podléhá rozpadu v astrální sféře stejně tak jako podléhá fyzické tělo rozpadu v materiální sféře.
Jediné co zůstává je samotné vědomí Ducha, které se samo rozhoduje zdali zcela splyne s Bohem v Jedno, nebo si svoji identitu ponechá a tudíž pokračuje dál ve své existenci.
 
Takže na otázku, kde se rodí Duše odpovídám v astrálním světě, ve sféře přechodu, proto je-li člověk hrubých vibrací pak po smrti zůstává v nízkých úrovní v této astrální sféře a to velmi dlouho. Takto je to také myšleno v křesťanství, které se o tomto zmiňuje v podobě pekla.
Duše která je připoutána touhami k materiálním statkům velmi trpí, jelikož touha a chtění, nebo-li závislost na materiálních hodnotách (spíše nehodnotách)  v ní vyvolávají silné abstinenční stavy, které jsou opravdu velmi silné a nepříjemné.
Duše je takto uvězněna jelikož na materiální úrovni již nemá vliv a v astrální světě, tedy v nízkých úrovní této sféry nemá zase potřebné vibrace pro prolnutí se do vyšších stavů vědomí a to způsobuje jako kdyby se člověk nacházel např. jednou nohou v místnosti, kde je velký studený průvan a druhou nohou v jiné místnosti, kde je mokro a chladno. Nemůže se tam a ani tam a přesto se zažívá obojí, proto to přirovnání v křesťanství tykajícího se pekla.
 
Ve všem hrají hlavní roli Živly, které je dobré poznat, naučit se s nimi komunikovat např. skrze přírodní magii. Pravá magie nemá nic společného s kouzly. Pravá magie je o poznávání zákonu vesmíru, tedy o zákonu Ducha nebo-li o zákonu Boha.
Zákon zde není něco co musí člověk povinně dodržovat, od toho nám právě byla dána ta svobodná vůle, proto lidstvo také prožívá situace takové jaké prožívá, ale všeobecně je vždy velmi dobrou cestou se něco o těchto zákonech dozvědět a začít je praktikovat ve svém životě.
Toto je také na obsáhlou knihu, kde by se pojednávalo mimo jiné o myšlenkových formách, které zneužívají lidské vědomí pro svoji existenci, jelikož bez lidí by nemohli existovat.
Problémem je, že aby si tyto entity udržely lidský zdroj Božské energie, po mnoho tisíců a milionů let mění své taktiky a formy. Tak např. někdy jsou ve formě Bohů a někdy ve formě mimozemšťanů atd.
Jejich líbivá slova a jejich nápomoc je častou taktikou, jak si ochočit člověka, který je zdrojem nekonečné síly. Je paradoxem, jak člověk dokáže tak hluboko zapomenout na svoji pravou podstatu, na svoji moc a sílu, na svoji Božskou tvořivost a stane se tak pouhou baterkou pro entity.
Na štěstí je tu zákon, že nic není stejné a věčné. Nastala doba, kdy se lidé opět vrací ke své podstatě, sice budou ještě chvíli zase uctívat mimozemšťany a sami sebe vidět jako slabé a bezmocné, ale důležité je, že i mnoho lidí již poznalo záludnost a iluzornost ezoteriky, či se vymaňují z manipulací tzv. mimozemských entit a přestávají tak tříštit svoji vlastní životní sílu a začínají ji používat pro tvořivost a nikoliv již pro manipulaci či destrukci. 

Bdění v křesle o nás, o naší planetě

Všechny vás moc zdravím.

Měla jsem čas, než budu mít první schůzku. Sedla jsem si do křesla zavřela oči a položila si otázku, proč tu jsme, co máme za úkol? Vypla mysl a čekala jestli přijde nějaká odpověď. A přihodilo se to během bdění v křesle, bylo to tak intenzivní že se chci s vámi o to podělit.

Ze začátku jsem vnímala obrys naší planety a pak na různých místech lidi kteří právě prožívali svůj život. Potápěč který se potápěl v moři, děti které si hráli na hřišti, domorodce v pralesích, spoustu lidi jak spěchají do práce, výzkumníky v laboratořích, ženu která doma připravovala jídlo pro rodinu.

Když se tak zamýšlím je divné že jsem neviděla žádné zlo, válku. Asi to bude tím že to je moje vědomí a já ho tam nevpouštím. I když jeho teď kolem nás víc než dost. Po chvilce jsem uviděla jak z naší planety vzlétají rakety.

Nevím jak to popsat prostě jsem věděla že tyto rakety mají za úkol najít novou zemi, místo pro nás pro lidstvo. Ale z nějakého důvodu to nešlo. Opakovalo se to třikrát, a pokaždé se obloha, vesmír před raketou uzavřela. Nemohla prostě proniknout skrz.

IMG_20160715_135606
Obrázek který jsem namalovala.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pochopila jsem s toho že  si musíme něco uvědomit, pochopit, že je to jen na nás. Po chvilce jsem viděla jak z naší planety vzlétají malé zářivé hvězdičky. Ze začátku jich bylo málo ale po chvilce jich přibývalo čím dál tím víc, bylo to nádherné, hráli všemi barvami jak to umí křišťál, vnímala jsem to jako energii která vychází s každého z nás, naše uvědomění.

IMG_20160715_135542
Skutečnost byla neskutečně nádherná, neumím líp namalovat.

 

Tato naše energie, uvědomění, začala tvořit  planetu nad naši dosavadní planetou. Musím říct že planeta byla zase ve tvaru koule, celkem dlouho trvalo než se utvořil celý tvar nemohla se sjednotit. A o tom to celé asi bude, až si všichni uvědomíme že jsme jedno a že všichni tvoříme jedno lidstvo, jednu planetu, jednu jednotu, budeme mít šanci.

all-62282__180

Kopírovat pouze v celém znění a s odkazem.

Evoluční zamyšlení nad naší minulostí a budoucností

Článek který mě zaujal a myslím že by mohl i Vás. Protože se momentálně nacházím v jistém okamžiku, kdy se snažím skutečně cvičit. Kde cvičení, ego rozpouští. Cvičení je založeno na prvotním, čistém, nedualistickém vědomí.

Sex, ekologie a duchovno – Ken Wilber

Keneth Wilber je jedním z nejvíce uznávaných spisovatelů, filosofů a mluvčích hnutí „lidských potenciálů“: svou první knihu, Spektrum vědomí, napsal už ve svých 23 letech.

Keneth Wilber je jedním z nejvíce uznávaných spisovatelů, filosofů a mluvčích hnutí „lidských potenciálů“: svou prvni knihu, Spektrum vědomí, napsal už ve svých 23 letech. V roce 1995 vyšel jeho velkolepý opus, rozsáhlá studie Sex, ekologie a duchovno – je evoluční zamyšlení nad naší minulostí a budoucností (850 stránek, včetně 100 stran poznámek).
Určitá mělkost knih a článků na téma „new age“ (nový věk), právě proto, že v sázce je tak mnoho, je dost zásadním problémem.

Nedá se o tom zkrátka psát, jako když píšete kuchařku, nebo návod, jak si opravit vodovodní kohoutek. Tady jde o Duši, nebo Boha či Bohyni, o celobytostní transformaci, tedy o skutečně veliké věci. Vyžadovalo by to tedy poněkud vyšší úroveň, že? Určitě i vy sami od takovýchto knih očekáváte trochu více, než například od manuálu na ovládání videa.

Jenže často dostáváte ještě méně. A to je na celém tom problému knih o transformaci to nejožehavější téma. Proč tolik lidí jen mluví, místo aby něco dělali? Samozřejmě, každý neseme svůj díl viny, jednoduše proto, že každý se můžeme dále zlepšovat a každý žijeme tu a tam pod své možnosti. Na poli hnutí „new age“ to ale v tomto ohledu poněkud přeháníme.

Je snadné zjistit, odkud vítr vane. Byli jsme přece vychováni v kultuře, která je, přes všechny ty technologické extravagance a podivnosti, na poli skutečné duchovnosti a usilování o dosažení vyšších úrovní humanity, spíše rozvojová: Západ docela dobře chápe jednu část lidského rozvoje, tedy růst z úrovně ne-racionální na úroveň rozumovou, tedy vývoj od instinktů k mysli a egu od stádnosti k individualitě. Avšak moderní Západ, kromě několika opomíjených mystiků, nechápe další nezbytnou součást vývoje člověka – posun od racionality k transracionalitě, od personálního k transpersonálnímu, od egoistického k duchovnímu.

Vzpomínám si, jak jsem se cítil, když jsem se dostal k prvním informacím o východní duchovnosti (a několika západních mysticích). Má první reakce byl hněv: Proč mi o tom nikdo neřekl? Jak může celá jedna kultura nevědět nic o vyšších stavech vědomí a transcendenci ega? Jak vůbec lidé mohou bez těchto znalostí, jak dosáhnout skutečné duchovnosti, žít? Nejde o nějakou mýtickou víru, ta se dá nalézt všude, ale o aktuální kontemplativní vědomí, o skutečnou transformaci ega. Bylo mi dvacet a měl jsem za sebou dvě bolestivé dekády boje se sebou samým, se svým utrpením. A má kultura tomu říkala „normální“ stav nebo „mentální zdraví“. Jak to, že mi to nikdo dřív nevysvětlil?

Byl jsem ale také přirozeně velmi vzrušený. Jako bych našel něco, co mi pomůže dostat se z vězení. Transcendence ega, opravdová duchovnost, kontemplativní vědomí – to vše je tedy možné!

Zmocnilo se mne vzrušení, nadšení, byl jsem energetizován. Pak ale přišla otázka č.2 – jaké jsou praktické kroky k transcendenci ega?

Zelená je teorie, ale šedá je praxe života. Každý, kdo se na cestu vyšších stadií vědomí a transformace osobnosti vydá, nejprve zjistí, že existuje nespočet úrovní a že každý pokrok bolí, protože se jedná o nepřetržitý proces odumírání starého a rození nového, je to obtížné, bolestivé a dlouhé.

Člověk musí začít duchovně žít a pravidelně cvičit. Může to být jóga, meditace, zpěv manter, kontemplativní modlení, karma jóga nebo něco jiného. Ale cvičení musí být intenzívní, nepřetržité, vášnivé. Protože jestli si myslíte, že ego se jen tak sebere a odpadne, čeká vás hodně překvapení. Jen oheň neustálé a skutečné duchovní praxe může efektivně podmiňovat past ega, tu jizvu na tváři nekonečnosti.

Mohli bychom říci, že to je to, co dělí ženu od dívky. Nebo muže od jinocha. Jde o tohle: jsem odhodlán se skutečně vydat na cestu duchovnosti, nebo o tom, což je velmi pokušivé, jen budu povídat, jak je to nádherné?

Samozřejmě, člověk nejprve přečte spoustu knih z nejrůznějších zdrojů: Krišnamurti, zen, Watts, Ram Dass, křesťanští mystikové a Súfisté, nové paradigma a nová fyzika. Pak přijde fáze hlubšího uvědomění, že tady snad někde skutečně existuje nějaká hlubší či vyšší realita a že by bylo možné se k ní dostat.

To je fáze mluveného náboženství, což samo o sobě není špatné, pokud by v ní tolik lidí navěky nezůstalo. Jejich duchovnost zůstává na literární, teoretické úrovni. Podle ní vše, co člověk musí udělat, je myslet jinak a bude transformován. Místo atomistického, analytického myšlení je třeba myslet holisticky, synteticky. Místo myšlení v termínech staré fyziky člověk musí myslet v termínech nové fyziky. Místo myšlení v termínech patriarchátu musí člověk uvažovat v termínech matriarchátu. Namísto myšlení egoistického musí člověk myslet globálně, v termínech planety Gaia.

Jakkoli důležité některé tyto aspekty jsou, pouhá změna myšlení nestačí. Jak říká Ramana Mahariši, idea „já“ je vždy první, takže nestačí, když změníme všechny ostatní myšlenky. Když naučíte ego myslet holisticky místo atomisticky, všechno, čeho dosáhnete, bude ego, myslící holisticky. V základu se nic nezmění.

V jistém okamžiku musíte přestat mluvit a začít skutečně cvičit. Jen tak, v ohni cvičení, můžete přemoci své ego. Jen tak ho můžete rozpustit do otevřené přirozenosti samotné skutečnosti. Jen tak dokážete ochutnat nebo spolknout měsíc, a to proto, protože už nebudete v pasti slov, myšlenek a těla: dostanete se z té smrtící smyčky. Jenže to nelze uskutečnit řečněním – to pak budete sice myslet jinak, ale nebudete jiní.

Ne, že by to samo o sobě bylo zas tak špatné: veškerá podobná literatura je částí onoho prvního kroku, kroku ven z náboženských řečí. Někde se musí začít. Samozřejmně, spousta new age literatury je brak a dokonce nemá moc co do činění s duchovností. Ale „new age“ je velmi široké a různorodé pole a tak lidé zkoušejí nejrůznější věci, od těch dobrých, třeba zenu, védanty či Thomase Mertona, až po ty nesmyslné, které raději nebudu jmenovat. Čtení je docela dobrý začátek.

To, co mne trápí, je absence toho druhého kroku: od řečí ke skutečné duchovní praxi. Ego „myslí“ nepřetržitě. Myslet jinak s ním proto nic neudělá. Čím více jinak bude myslet, tím bude i za vás šťastnější. Skutečné cvičení, no, to je jiná. Cvičení ego rozpustí. Cvičení je založeno na prvotním, čistém, nedualistickém vědomí. Cvičení vás dostane: doslova zabije. Zabije vaše závislosti a vystřelí je do nenávratna. Což žádná kniha nesvede. Jen pravidelné cvičení se může poměřit s egem, díky prvotnímu vědomí, které je egu nadřazené, se z jeho vlivu vymanit.

Nejste už za oknem pozorujíc vnější svět. Při opravdovém cvičení najednou okno zmizí a už to nejste vy, kdo pozorujete nebe – vy už jste nebem. Náhle nejen slyšíte déšť, vy jste deštěm. Najednou nebudete ten „za tváří“, konfrontující vnější cizí svět – vy jste světem, tak jak okamžik po okamžiku funguje. Jak to jednou řekl jeden zenový mnich: „Když jsem uslyšel zvon, nebyl jsem tam ani já, ani zvon, bylo tam jen zvonění“.

Samozřejmě, stále si budete vědomi, kdo jste, kde je vaše tělo. Jen už nebudete bezvýjimečně exkluzivně identifikováni s izolovaným tělem/myslí a jeho vzestupy a pády. Budou další vzestupy a pády, ale přijdou – odejdou jako mraky na obloze, jako hromy a blesky při jarní osvěžující bouřce. Budete si dokonale vědomi, kdo jste, budete si dokonale vědomi i onoho „zvonu“, ale nejhlouběji budete jen a jen zvoněním, zvoněním celého kosmu. Budete nejenom ten, který to pozoruje, ale to všechno dohromady. Vaše „původní tvář“ není to zde, ale je to prostě a přímo vše, co okamžik po okamžiku vyvstane. Je to zvoněni.

O tento druh vnímání reality existuje značný zájem, což je bezpochyby velmi pozitivní, ale dostávají zájemci ty správné návody? To je další obtížný prvek. Žijeme ve světě tak zrelativizovaných hodnot, že kdykoliv označíte něco jako dobré, najde se někdo, kdo vás označí za šovinistické prase, nebo vás obviní, že se mu snažíte dominovat, nebo alespoň ho podceňovat.

Přesto však se domnívám, že zde existují určité základní linie. Už jsem se zmínil o tom, že první půlku života zpravidla věnujeme růstu z fáze pre-racionální do fáze racionální, z neosobní fáze do fáze individualistické, z před-egoistických do egoistických vzorců vědomí. Růst a vývin ega je nezbytný a velmi důležitý. Neschopnost vyvinout dospělé ego je patologické.

Jakmile je ale ego dobudováno, pak nastává druhá fáze růstu. To je evoluce a transformace z egoistického do trans-egoistického vzorce chování a vědomí, z personálního do trans-personálního, z individualistického do duchovního vzorce vědomí. Jak jsme už řekli, začíná to duchovními řečmi, a pak, v ideálním případě, to pokračuje skutečnou duchovní praxí.
Jenže pozor: protože racionální i trans-racionální jsou svým způsobem obě neracionální, snadno se spletou. Transracionální reality mohou být snadno zredukovány do iracionálního nesmyslu a takovýto infantilismus pak bývá oslavován jako transracionální výdobytek.

Ortodoxní a konvenční teoretici, například Freud, vždy redukovali trans- do před-. Transracionální a transpersonální úrovně zkušenosti redukovali do infantilních stavů iracionálního narcisismu a dualismu. Boha se snažili vysvětlit tak, že to celé zúžili na minimum a pak si gratulovali k vyřešení Tajemství.

Přívrženci hnutí new age si musí dát pozor na druhý extrém. Vědí již, že realita je mimo dosah racionality, ale stále ještě touží tuto nekonečnou realitu jaksi pojmout: nedokáží se ztotožnit s ničím, co není racionální. Končí tak zbožšťováním a vyzvedáváním primitivních, magických a narcistických nesmyslů. Nakonec prodávají regresi jako transformativní prostředek. Jdou špatným směrem.

Domnívám se, že to je velmi nebezpečné. Nemáme nedostatek hnutí, která se proklamují za duchovní a transracionální, ale která ve skutečnosti jsou regresivní a iracionální. Některá jsou neškodná, ale z jiných jde strach.

Mnohé formy fašismu deklarovaly transcendenci a končily v mytologii krve a vražd a božího soudu. Jakmile ztratíte rozum, ne Bůh, ale Ďábel vám začne našeptávat. A vy rádi budete naslouchat, protože přece sledujete nové paradigma, nový řád světa, jehož jste transformujícím předvojem.
Skutečná duchovnost je nad a mimo rozum, ale rozum nepostrádá. Racionalitu jakoby objímá a pak dodá hlubší souvislosti. Nepopírá „toho, který zvoní“, tedy „já“, ani zvonek, jednoduše dodá akt „zvonění“. Nikdy nebyla a není proti rozumu nebo bez rozumu.

Jestliže se tedy podíváme na dva základní proudy lidského růstu, od předrozumového k rozumovému a nadrozumovému, nebo od neosobního k osobnímu a nadosobnímu, začne nám z toho vystupovat, jak by měl vypadat skutečný rozvoj člověka a humanity. Jinak řečeno, měl by zahrnovat oba proudy, tedy integraci Východu a Západu.
Moderní Západ se specializoval na pokrok a růst všech odrůd, což vede k vybudování ega. Objevil tak ale také všechny možné psychózy a neurózy, které se při tomto růstu ega mohou objevit a traumatizovat ho. Zároveň ale důrazně a agresívně popírá jakákoliv vyšší stádia růstu, mimo ego.

Východ na druhé straně téměř nemá co říci, pokud jde o před-racionální stádia vývoje ega. Nezná Oidipa a Elektru, superego atd. Spolu se západním mysticismem se začíná zabývat už vybudovaným egem a pokračuje v jeho transcendenci, v jeho přeměně do neegoických, transpersonálních a duchovních stadií.
Chtělo by to tedy kombinaci obou proudů, s využitím předností a popřením negací obou. Svatbu Freuda a Buddhy.

A co new age? Trochu Freuda by neškodilo, protože zatím to vše je jen o Buddhovi a jen s ním to také nejde. To by to totiž skončilo v mimorozumovém zposvátnění, zatímco potřebujeme jen jakousi psychoterapii. Je třeba přerůst předracionální potřeby, ne je glorifikovat. Z tohoto aspektu je New age nemoc, která se tváří jako lék.

Zdroj: Mana – léto 1996 (Poskytl David Klhufek)

Témata tohoto článku: Ken Wilber

Rozhovor o transformaci s Archandělem Michaelem

Všechny vás moc zdravím

Všude kam se podívám  píše se o transformaci. Byla jsem na tolik zvědavá a spojila se s Archandělem Michaelem a poprosila o rozhovor. Vše jsem si psala a mám povolené tento zápis zveřejnit.

Takže koho to zajímá, otázky a odpovědi.

Opravdu probíhá transformace – ano transformace lidstva započala v roce 2014 o dva roky později než se počítalo. Nemohla započat v roce 2012  jelikož mnoho lidí propadlo zoufalství a depresím. Spoustu duší procházelo výměnou. Co je výměna? K výměně dochází u duší které jsou rozčarované pozemským životem a chcou pryč, mezi dvěma dušemi panuje úplná shoda o tom že výměna proběhne. Duše které k nám přicházejí na výměnu jsou obvyklé z pokročilejších galaxii. Přicházejí pomáhat duším na planetě v učení a růstu.

Transformace planety země už započala  v roce 1999

Kdo má šanci být transformován – šanci mají všichni, pokud budou na sobě pracovat, oprostí se od zla a chamtivosti. Někteří s tím už započali ale nepovede se to všem, záleží opravdu na tom jak moc chtějí na svojí změně pracovat. Při těchto změnách přicházejí zkoušky a mohou při nich přijít opravdu o hodně. majetek, peníze i zdraví.

earth-1375640__180

Budou transformování i členové rodin – pokud budou žít slušným, láskyplným, čistým životem tak budou také transformování není důvod proč by neměli.

Jak dlouho bude transformace trvat – mohla trvat jen dva roky ale bude pravděpodobně trvat déle možná až 5- 6 let. Všechno záleží na lidech.

Naše země zanikne – ne osvobodí se od lidí kteří nebudou transformování, propadnou démonům. A lidé kteří jsou připraveni ale nebudou chtít z jakéhokoliv důvodu se transformovat, jelikož jsme svobodné bytosti, budou svobodní, nebude nadvláda, budou se dál učit a růst.

Kolik lidstva se bude transformovat – přibližně 80% nelze říct přesně.

Jakým způsobem můžeme pociťovat transformaci – u některých lidí probíhá urychlení karmických procesů ( mnoho zkoušek, nepříjemností, smůly, zdraví atd..)  Dá se úplně pomoci nebo zmírnit různými alternativními metodami.

Spousta lidí má pocit že má tak složitou situaci že pomýšlí na sebevraždu, nechce řešit problémy (touha po úniku) dá se pomoct alternativními metodami, Kameny, krystaly, orgonity                                                                                                                                   Špatný spánek, ve spaní přichází pomoci V.J. nové programy orgonity, kameny                                                                

Probouzí se v nás láska k životu, láska k sobě samému, odpuštění víc než kdy jindy.

Cítíme se být nemocní – bolesti, někdy doprovází svalové problémy třesy. šungit, orgonity

Vibrace těla.

Velké duchovní učení a růst.

Někdo může prožívat velké naplnění, hněv nebo štěstí. Každý to má trochu jinak, každá duše je na jiné karmické úrovni. Prožíváme to intenzivněji než kdykoli jindy.

Vlekla únava –  odpočinek spirály, krystaly, kameny

Tato transformace bude  pro někoho méně a pro někoho více bolestivá, ale stojí to za to.

Všechny Světelné bytosti jsou neustále s námi, provázejí nás a pomáhají. Nebojte se je požádat kdykoli o pomoc, jinak nemohou zasáhnout.

Ptala jsem se také, jak se  dovíme že je planeta zcela transformována  – bylo mi řečeno že to prostě pocítíme a že se vše dovíme v pravý čas.

Ještě mě napadla jedna otázka jestli si to nemůžeme zase pokazit? – Michael mi řekl, že už to nepůjde. Nebudeme ani hloupí ani chytří. Budeme uvědomělí a laskaví. A hlavně budeme mít úplně jiné vnímání.

http://www.priznakytransformace.cz/index.php/duchovni-filmy/videa-z-youtube/video/124-celestinske-proroctvi-2006-cely-film  Video trvá pouze 9. minut.

Kopírovat pouze v celém znění a s odkazem.

https://energieazdravi.cz/rozhovor-o-transformaci-s-archandelem-michaelem/