Letnice – smažení vajec

Letnice (Seslání Svatého Ducha, Svatodušní svátky)

Přestože Vánoce a Velikonoce si připomíná a slaví každý člověk, tradice smažení vaječiny o svatodušních svátcích zůstala pouze na venkově. Zatímco totiž Rychlé šípy o svatodušním pondělí teprve odjížděly z výpravy domů, lidé dnes už málem zapomněli, že v ten den bývalo kdysi volno podobně jako na Velikonoce.

vajecina-s-jitrnici-55203-1920-1080

Svátek letnic pochází z židovského svátku týdnů (Šavu’ot). Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji.

V křesťanství se pripomina seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání.

Datum Letnic se přispůsobil Velikonocím už ve IV. Letnice se tedy slaví 50 dní po velikonocích v neděli a v pondělí (podle židovské tradice se Šavu’ot slaví v Izraeli pouze jeden den, alev diaspoře dva dny). Latinský název Letnic je Pentecostec, to znamená padesátý den velikonoční slavnosti.

Kostely a budovy se zdobí zelenými větvičkami (v sobotu večer) aby se na nich mohl usídlit Duch Svatý. K tomuto účelu se používá především bříza , lípa a buk. Někde se svěcené větvičky z kostelů donášejí domů, kde se dávají za obrázky svatých a mají složit jako ochrana před bleskem. Metlami z březového proutí se pak v dávnějších dobách vyháněli zlí duchové z lidí i zvířat.

Oltáře v kostelích bývají bohatě vyzdobeny i růžemi, které v tomto období rozkvétají.

Liturgickou barvou je červená na památku ohnivých jazyků, v jejichž podobě svatý Duch sestoupil.

Ve staročeských městech byly letnice spojeny původně německým zvykem – „střílení ku ptáku“. Na dlouhé dřevěné bidlo se připevnil pták (v pozdějších dobách ho nahradila dřevěná atrapa) a konaly se závody v jeho sestřelení. Na Šumavě se provozovalo tzv. „zpěv vodního ptáka“ – chlapci označili jednoho mezi sebou za vodního ptáka a pak chodili po vesnici, zpívali, vtipkovali a dostávali výslužku.

Už od středověku byly Letnice spojovány i s veselou zábavou, hostinami, hodokvasem, zpěvem a tanci.

Na Slovácku se o Letnicích pořádají jízdy králů.

Často se v přírodě zejmená na Severní Moravě smaží „svatodušní“ vaječina.

Místy se čistí studánky.

Vaječina slouží také k tomu, aby se u ohně při půllitru piva setkali i ti, kteří na to po celý rok neměli čas. “Na vaječinu se tady snažím vždy být. I kdyby padaly trakaře,

A už se na Všechny dnes moc Těším.

Krásný den Všem
Vaše Světlana

Napsat komentář