Magie, zvyky a tradice vánoc

Nejkrásnější den v roce se blíží

Zdobení vánočního stromku byste neměli brát na lehkou váhu, protože právě na Štědrý den je vesmír velmi citlivý a vy můžete svou domácnost vyslat na další rok novým směrem.

Zdobení stromů pochází ještě z dob pohanských magií a kouzel souvisejících s kultem Slunce, jeho matky Asratry (Ašeryú) a kultem zelených stromů. Slavily se “svaté noci” zasvěcené slunečnímu božstvu, při nichž nechyběl ani tanec pod stromy, jež byly ozdobeny ovocem, sladkostmi a světly.

Dalším známým faktem je, že jedličku uctívali již staří Římané, pro něž byla symbolem Saturnálií – slavností slunovratu. Při keltských oslavách byly stromy symboly života, světla na nich symboly Slunce a mimoto staří Keltové věřili, že větvičky chvojí přinášejí štěstí, zdraví a úspěch.

Stromky by se měli zdobit hlavně zavěšenými hořícími svíčkami. Ty podle  tradice představuji přání, která si lidé přejí do dalšího roku.

Rozhodně byste neměli zapomenout na stromek pověsit malé zvonečky nebo rolničky. Ty totiž svým zvukem přivolávají dobré duchy z okolí, kteří pak budou stát na vaší straně.

Ozdobte stromek i dekoracemi, které připomínají Měsíc, Slunce a hvězdy. Tato trojice představuje naději, nový život a také propojí vaši duši s celým vesmírem, harmonizuje ji a dodá potřebný klid.

V podstatě ale není důležité jaké ozdoby a kolik jich na stromečku je, mnohem důležitější aby se lidé u stromečku sešli. Stromeček se zásadně zdobí v noci z 23. prosince, nebo na Štědrý den – zdobení v jiné dny podle pověry přináší smůlu.

Vánočka a cukroví.

Vánočky bývaly již ve středověku součástí mzdy, která se vyplácela v při ukončení služby, k níž docházelo tradičně právě na Vánoce. Zvyk péct vánoční cukroví pochází z ještě starších, pohanských dob. Tenkrát se ovšem nejedlo, ale rozvěšovalo jako amulety po domě, stájích i sadech na ochranu proti silám temnot a také se rozdávalo jako dárek.

Jmelí – něco zeleného.

Tradice „něčeho zeleného“ nejspíše jako příslibu budoucího, byť zatím vzdáleného jara, ovšem přežívá víc jak dva tisíce let. Jako první s ní zřejmě začali Keltové, kteří zdobili své příbytky zeleným jmelím na ochranu proti nečistým silám. Věšívali ho nad dveře a nejúčinnější bývalo to, které na podzim z dubu odsekl druid zlatým srpem. Bílé kuličky jmelí jsou lepkavé, přisuzuje se mu také moc udržet svazek mezi dvěma lidmi opačného pohlaví. Proto je zvykem se pod ním políbit.

Věštění z olova litého do vody.

Je původně keltský zvyk. Pokud zapojíte fantasii, dá se u lití olova zažít spousta rodinné zábavy, ale zároveň lze tento zvyk použít i k „vážnému“ věštění. 

V takovém případě si svůj odlitek musí každý zhotovit sám a při jeho tavení a lití myslet na svá přání či trápení a položit jasně formulovanou otázku. Pro větší množství otázek si můžeme vytvořit více odlitků. Odlité tvary samozřejmě nejsou zřetelné, takže při jejich výkladu je třeba zapojit imaginaci, dokonce je možné jejich poznávání pojmout jako meditaci.

Přivolání bohatství.

Pod talířek si o štědrovečerní večeři dejte nějakou minci či bankovku, která do roka přitáhne další. Čím větší bankovka, tím lépe se vám bude dařit. Další zvyk týkající se peněz je uschování kapří šupinky do peněženky, ze které ji až do dalších Vánoc nesmíte vytrousit.
Rituál štědrovečerního přání.
Když zapalíte první svíci o štědrém večeru, na stole,  nebo na stromku, chyťte ji opatrně do dlaní a pošeptejte plameni své přání. Postupně svíci předejte všem členům domácnosti a každý pošeptá, co si přeje nejvíce. Nezapomeňte do přání vložit silnou myšlenku, bez ní jsou to jen slova. Nezapomeňte, že ani u tohoto rituálu nesmíte porušovat svobodnou vůli ostatních a tahat je do svýh přání.
Svíci pak nechejte hořet, dokud nedohoří úplně. Přání se splní do dalších Vánoc.
images (4)

Všem přejí krásné a klidné vánoce. V novém roce pohodu, klid, štěstí a hlavně zdraví.

Vaše Světlana

Napsat komentář