Dítě se narodí přirozeně nastavené na sebelásku. Cítí se dokonalé a nádherné. Automaticky ví, že si zaslouží pozornost a péči svých blízkých. Pokud by v něm rodina podporovala tuto přirozenost, jeho potřebu respektovala, dávala mu lásku a jeho hodnotu nezpochybňovala, pak by z tohoto dítěte vyrostl člověk plný sebedůvěry, sebevědomí a sebeúcty.

Rodiče v rámci společenských dogmat se snaží přesvědčit, že jeho přirozená sebeláska je něco nedobrého a sobeckého.Jeho potřeby začnou potlačovat, trestají jej za projevy jeho jedinečnosti a jeho vlastní čisté názory na svět mu nahrazují svými. Pod záštitou alibistických důvodů, že přece chtějí pro své dítě to nejlepší.

 Ničení sebelásky výroky typu:

• My s tatínkem nejlíp víme, co je pro tebe dobré!“
• To ani nezkoušej, nabiješ si tak akorát nos!“
• Ty mě jednou zničíš!“
• No vidíš! A máš to! Kolikrát jsem ti říkala, abys to nedělal? Teď mi tu neřvi, když mě neumíš poslechnout!“
• No dělej, jak myslíš! Ale pak za mnou s brekem nechoď!
• Já tě varovala!“
• Na to nemáš!“
• Cos to provedl?
• To nemyslíš vážně! Teď tě maminka nemá ráda!“
• Mám s tebou jenom trápení!“
• Proč mi to děláš?
• Proč nemůžeš být hodný a poslušný chlapec?“
• Teď jsi mě opravdu zklamala. Běž ode mě pryč!“

Dříve či později uvěří, že není dost dobré, že není hodno lásky, že je všem akorát na obtíž, že to, co dělá, nemá žádnou hodnotu, že takové, jaké je, není v pořádku, že druzí mají lepší názory a větší vědomosti.

Co je sebeláska?

Sebeláska je vědomí:

• že jako člověk jsem v pořádku i se svými chybami
• že mám právo na svůj názor
• že mám sílu a moc změnit všechno, co mi v životě nevyhovuje, trápí mě a zraňuje
• že se za každých okolností můžu svobodně rozhodovat a mám vždy možnost volby
• že mohu dělat vše, po čem toužím, beze strachu, co na to řeknou ostatní
• že se svým rozhodnutím nikdy nezavděčím všem a je to tak v pořádku
• že mám právo říkat „ne“, kdykoli to tak cítím
• že ve své blízkosti nebudu tolerovat lidi, kteří mě nerespektují a mají tendenci znevažovat mou hodnotu
• že jako člověk jsem jedinečný a originální
• že mám právo na čas jen sama pro sebe, pro své zájmy a péči o své tělo i duši
• že je důležité stanovit si své hranice a ty dodržovat
• že dokážu s příjemným pocitem přijímat komplimenty
• že jsem stejně hodnotná jako všichni ostatní a že má hodnota se zakládá na mé samotné existenci, nikoli na tom, co jsem dokázala nebo nedokázala

Mnoho lidí si plete sebelásku se sobectvím. Sebeláska znamená, že se mám ráda taková, jaká jsem i se svými nedokonalostmi, že se oceňuji a podporuji na cestě za svými sny a cíli, aniž bych při tom někoho využívala či nutila, aby se choval jinak, než je jeho přirozeností. Zároveň si netahám pozornost a uznání od druhých, protože si jej přirozeně dávám sama. Když se mám skutečně ráda, nemusím se chvástat a dokazovat druhým, jak jsem skvělá.

Začněte pěstovat zdravou sebelásku a váš život se jako zázrakem začne měnit. Zasloužíte si být pro sebe vždy na prvním místě! Začněte se řídit vašimi pocity. Každý den se pochvalte. Pečujte o sebe. Říkejte druhým „ne“ i s vědomím, že je tím můžete zklamat. Nenechte se ovlivňovat. Nenechte se manipulovat. Jděte si za svými sny, i když je nikdo ve vašem okolí nechápe. Převezměte plnou moc nad svým životem a vším, co k tomu patří! Jen díky tomu může být váš život plný radosti a štěstí!

„Staňte se pro sebe člověkem, se kterým je vám nejlépe, kterého uznáváte, respektujete a ctíte jeho potřeby. Ostatní se k vám přidají!“

Zdravé sebevědomí a sebeláska jsou klíčem ke štěstí.

„Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho. Pak s tebou bude ráno, po celý den i v noci. Tenhle člověk s tebou bude také jíst a naruší tvé trávení. Zničí tvou schopnost koncentrace, zničí každou příjemnou chvíli a zbaví tě tvého drahého klidu a radosti. Své štěstí vkládáš do jeho rukou. Dáváš mu skutečnou moc nad sebou samým…“

John Powell

S tímto výrokem na 100% Souhlasím.             Odpuštění je cesta k vnitřnímu klidu, míru duše a zdraví.

Velmi staré zkušenosti, kdy s námi někdo jednal špatně, se v nás z důvodu neodpuštění mohou ukládat a sžírat nás po celé dlouhé roky. Sami „viníci“ mnohdy ani nic netuší, a tak jsme to nakonec my sami, kteří si ubližujeme tím, že se v naší mysli zaobíráme minulostí.   

Odpouštění může být dlouhodobým procesem, někdy je třeba odpustit opakovaně. Je důležité si nenalhávat, že odpouštíme, pokud toho ještě nejsme schopni. Jednotlivé fáze se mohou vracet, opakovat, vzájemně se ovlivňovat. Někdy se nám může zdát, že se stále točíme v kruhu, že jednotlivé fáze se navracejí a my nikam nepostupujeme. 

Spěchat se v takovýchto případech nevyplácí. Hojení ran vyžaduje trpělivost a čas. Je třeba si uvědomit, že někdy je zkrátka ještě brzo a odpustit nejde. Neobviňujte se a nezlobte se na sebe, pokud je zatím tomu tak. Odpuštění velkých zranění je vždy dlouhodobý proces, zdánlivě budeme muset začínat několikrát opakovaně znova.  

Jak odpustit.

1. Vše, co konáte, děláte pro Vás samotné. Ačkoliv se můžete domnívat a myslet si, že tak konáte pro ostatní, ve svém výsledku takovéto konání negativně nebo pozitivně ovlivňuje Vás samotné.

2. I odpuštění je především o Vás samotných. Odpuštění je dopřáním si příležitosti k uzdravení, kdy strach je nahrazen láskou.

3. Minulost už je pryč, nyní je to historie. Když minulost necháte odejít, tak se k Vám již nevrátí.

4. Je možné odpustit i sám sobě – změnou přístupu, poučením, dopřáním si příležitostí lásky.

5. Nikdo Vám nedokáže ublížit tak moc, jako Vy sami sobě.

6. Bolest je vztekem z minulosti. Když si odpíráte lásku, pak prožíváte bolest.

7. Pokud si zvolíte lásku, bolest zmizí. Láska existuje, vše ostatní je iluzí, pokud si však zvolíte žít v iluzi, pak pravděpodobně budete žít ve strachu a bolesti.

 Malá pomůcka –  Meditace odpuštění

Pohodlně se posaďte a pusťte si příjemnou relaxační hudbu. Nekřižte nohy ani ruce, zavřete oči,

Uvědomujte si svůj dech, dýchejte v přirozeném rytmu. Nyní se několikrát zhluboka nadechněte a při výdechu si opakujte. „Uvolňuji se“.Uvědomte si toto uvolnění ve všech částech těla.

Klid se vám rozlévá po celém těle. V tomto uvolněném stavu chvilku setrvejte a zaposlouchejte se do tónů hudby.

Nyní si prociťte chvíle svého života, kdy vám bylo ublíženo, a opakujte v duchu několikrát po mně: „Odpouštím všem, kteří mi kdy ublížili.“ Budou se Vám vybavovat obrazy osob, kterým jste nedokázali odpustit. Opakujte větu tak dlouho, dokud se vám budou vybavovat pocity křivdy.

Nyní můžete požádat o odpuštění Vy.     V duchu si několikrát opakujte po mně: „Žádám o odpuštění všechny, kterým jsem kdy vědomě či nevědomě ublížil/a Já.“ Opět se Vám budou vyjevovat obraz a scény z minulého života, kdy jste někomu ublížili.

Bezmezná láska zaplavuje celé naše tělo. Rozdáváte lásku nejdříve svým nejbližším, dále známým a posléze všem bytostem na celé naší Zemi. Čím vice lásky dáváte, tím více pociťujete, že jí také přijímáte. Láska z vás vyzařuje do celé Galaxie do celého vesmíru.

Postupně si uvědomte, jak z Vás spadla veškerá tíha, cítíte se lehce, svobodně, dokonale odpočati. Začněte si uvědomovat své tělo, uvědomujete si okolní zvuky a vůně.