Nadčasová kniha Čtyři dohody od mexického spisovatele Dona Miguela Ruize už několik let inspiruje miliony čtenářů po celém světě. V České republice se povědomí o tomto díle rozšířilo především zásluhou Jaroslava Duška.
Ve čtyřech dohodách odhaluje don Miguel Ruiz zdroj omezujících názorů, které nás připravují o radost a vedou ke zbytečnému utrpení. Tradiční tajné učení starých Toltéků nás vedou k osobní svobodě.
Abychom dokázali přijmout Čtyři dohody, budeme potřebovat silnou vůli – ale dokážeme-li s těmito dohodami žít, dojde v našem životě k okouzlující proměně, naučíme se žít a prožívat svobodu, opravdové štěstí a lásku.
Pojďme si shrnout poselství z této knihy
Dohoda první: Nehřešte slovem
Pokud se chceme osvobodit, pokud chceme být šťastní, pokud chceme překročit rovinu existence, která je peklem. Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Užívejte sílu slova ve jménu lásky a pravdy. Užívejte slovo správným způsobem, ve jménu lásky.
Je to velmi silná dohoda.
Naše slovo je dar, který pochází od Boha. Slovem vyjadřujeme tvůrčí schopnosti. V závislosti na tom, jak je užíváno, může nás slovo osvobodit nebo zotročit. Veškerá kouzla, která máme k dispozici, jsou založena ve slovech.
Musíme začít chápat, co slovo dělá. Pokud porozumíme první z dohod, nehřešit slovem, začneme si uvědomovat, jak se v našem životě vše mění. Slovem můžete druhého člověka zaklít, nebo ho ze zakletí vysvobodit. Slovo může stvořit ten nejkrásnější sen, anebo vše kolem zničit. Nehřešíte-li slovem, šíříte kolem sebe krásu a lásku.
Dohoda druhá: Neberte si nic osobně
Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace. Názory druhých odpovídají tomu, čemu tito lidé věří, a proto ať si o vás myslí cokoli, ve skutečnosti se vás to netýká. Vždy to vypovídá jen a jen o nich.
Když budete imunní proti názorům a činům druhých, nestanete se obětí zbytečného utrpení.
Osobní důležitost neboli braní věcí osobně, je maximální výraz sobectví, protože vychází z domněnky, že všechno se týká „nás“. Myslíme si, že my jsme za všechno zodpovědní, to vzniká v průběhu naší výchovy.
Když si bereme věci osobně, cítíme se uražení a naší reakcí je obrana našich názorů, což vede ke konfliktům. Když skutečně uvidíme sami sebe a lidi takové jací jsou, aniž bychom to brali osobně, nemůže nás nikdy zranit nic z toho, co říkají nebo co dělají a nebudeme zraňovat sami sebe.
Dohoda třetí: Nevytvářejte si žádné domněnky
Komunikujte s ostatními tak jasně, jak jenom dovedete, aby jste se vyhnuli nedorozuměním a smutku. Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život.
Máme sklon vytvářet si o všem domněnky. Vytváříme si domněnku, že každý vidí život tak jako my. Předpokládáme, že ostatní myslí stejně, jako myslíme my, posuzují vše stejně jako my a zneužívají vše stejně jako my. A z tohoto důvodu máme strach být uprostřed jiných sami sebou.
Všechen smutek a drama, které jste doposud prožili, pramenily z vašich domněnek a z vaší vztahovačnosti. Máme strach být uprostřed jiných sami sebou. Protože si myslíme, že nás bude každý soudit.
Ode dne, kdy si přestaneme vytvářet domněnky, budeme komunikovat jasně a přesně, bez emocionálního jedu. Bez vytváření domněnek bude naše slovo bez hříchu. Změní se vaše vztahy, všechno bude jasné – toto je to, co chci, toto je to, co chcete vy.
Na těchto principech je založen celý náš svět, ve kterém jedni ovládají druhé. Prvním krokem je uvědomit si tyto návyky a pochopit důležitost této dohody.
Dohoda čtvrtá: Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete
Dělejte vše co nejlépe proto, že vás to těší a naplňuje, ne proto, že očekáváte odměnu. Nezištné skutky vám přinesou radost a nečekanou odměnu a také se vyhnete zbytečným soudům a lítosti.
Máme-li rádi to, co děláme, děláme-li vše jak nejlépe dovedeme, pak si skutečně užíváme života, bavíme se, nenudíme se. Děláme to tak, protože to tak dělat chceme, nikoliv proto, že musíme. Nečinnost je totiž způsob, kterým popíráme život. Máme-li vyjádřit co jsme, musíme jednat.
Bůh je život. Nejlepší způsob, jak říci: „Děkuji ti, Bože“, je nezabývat se minulostí a žít v přítomném okamžiku, právě nyní a zde. Když nám již život vezme cokoliv, nechejme to být. Když se vzdáme minulosti, umožní nám to žít plně v přítomném okamžiku a můžeme si vychutnat sen, který se právě nyní odehrává.
Narodili jsme se s právem být šťastní, na lásku, na radost a na sdílení naší lásky. Jsme živí, tak život vezměme a těšme se z něho. Prochází námi život – Bůh a jeho existenci dokazuje právě naše existence. Naše existence je důkazem existence života a energie.
Nepotřebujete nic vědět nebo něco dokazovat. Stačí být, riskovat a těšit se ze života, to je vše, na čem záleží. Řekněte NE, když se vám chce říci ne, a ANO, když se vám chce říci ano. Máte právo být sami sebou, ale sami sebou můžete být jen tehdy, když vše děláte tak, jak nejlépe dovedete.
Budete-li znovu a znovu dělat vše co nejlépe, stanete se mistry osobní transformace. Vaše návyky hřešit slovem, brát si věci osobně a vytvářet si neustále nějaké domněnky se budou projevovat čím dál vzácněji až nad vámi úplně ztratí svou moc.
Čtyři dohody jsou souhrnným mistrovstvím proměny, jedním z mistrovství Toltéků. Je třeba je pouze přijmout a respektovat jejich smysl a sílu, tak se sami stanete mistry proměny. Buďte vytrvalí, porušíte-li nějakou dohodu, začněte znovu druhý den a opět další den. Zpočátku to bude těžké, ale den ode dne to bude stále snazší.
