Přibližně před 3500 lety dali Židé tomuto svátku zcela nový význam svým svátkem Pesach (uchránění, ušetření), ten je oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Svátek Velikonoc je oslavou vzkříšeného Krista, jde o nejdůležitější křesťanský svátek.
Zpráva poutnice Etherie z 5. století uvádí, že se v Jeruzalémě v ten den za časného odpoledne shromažďovali křesťané na Olivové hoře a po bohoslužbě šli s palmovými či olivovými ratolestmi v rukou do Jeruzaléma. Brzy se tento obřad s průvodem rozšířil nejprve v křesťanských církvích Východu.
Na Západě v Gálii a v Hispánii už v 6. století existoval název Květná neděle. Průvod s ratolestmi však nebyl ještě znám. Svěcení a užívání ratolestí je v západní církvi doloženo až v 8. století. Brzy nato se v severněji položených zemích začaly používat místo palmových ratolestí jakékoliv vyrašené větvičky. Největší oblibu si získaly rozkvetlé ratolesti vrby jívy.
Květná neděle (latinsky Dominica in palmis , Palmare nebo též Pašijová neděle latinsky De passione Domini) je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije (utrpení – latinsky Passio). Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. V našich zemích se k tomuto účelu užívá tzv. kočiček, tedy vrbových větviček s částečně rozvitými pupeny. Začátek bohoslužeb o Květné neděli je nesen v duchu slavného vjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Průvod s ratolestmi je podle Římského ritu a daných okolností možno uskutečnit z místa mimo kostel. Za zpěvu se věřící ubírají do kostela. Při bohoslužbě slova v kostele se předčítá, nebo zpívá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije. Liturgická barva je červená.
Dny tohoto týdne mají i své jméno – Modré pondělí, žluté úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota. Boží hod velikonoční. Další týden začíná Červeným pondělím a končí Bílou nedělí.
- Květná neděle je připomínka Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma
- Modré pondělí je nenáboženský tradiční název
- Žluté úterý je nenáboženský tradiční název
- Sazometná (škaredá) středa je lidová připomínka Popeleční středy (nenáboženská tradice)
- Zelený čtvrtek je památka poslední večeře Ježíše
- Velký pátek je den umučení Ježíše
- Bílá sobota je dnem jeho pohřbení, v noci na neděli pak vstal Ježíš z mrtvých
- Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle) je dnem vzkříšení
- Na Červené pondělí je tradiční pomlázka (nenáboženská tradice)
- Bílá neděle je druhá neděle velikonoční, nově pokřtění toho dne nosili bílé roucho
Shoda katolických Velikonoc a židovského Pesachu
Dle staré křesťanské tradice nemají připadnout křesťanské Velikonoce na týž den jako židovský svátek Pesach. To bylo možné dodržet v juliánském kalendáři a proto se nikdy nesejdou kalendářní data pravoslavných Velikonoc a židovského Pesachu. V gregoriánském kalendáři toto již nebylo možné dodržet a proto ve výjimečných případech dojde ke shodě kalendářních dat.
U židů začíná nový den po západu Slunce, proto ve skutečnosti začíná Pesach o den dříve (večer) .
Zvyky a tradice
S velikonocemi je spojeno velké množství tradic a zvyků, z nichž některé mají své kořeny až v dobách pohanských. Ve městech se v dnešní době dodržují už méně, avšak na vesnicích a v regionech se silnými folklórními tradicemi, například na Moravě, jsou stále velmi živé.
Mezi tradiční zvyky spojené se svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“ – v tomto týdnu na Zelený čtvrtek se zvony rozezní naposledy a umlknou až do velikonoční neděle.
Velikonoce se v České republice slaví dva dny – v neděli (velikonoční Boží hod) a pondělí. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chleba a víno) a doma se hoduje. Nechybí maso, zejména sekané v kombinaci s vejci či různé masové nádivky a směsi. Nejčastěji se konzumuje jehněčí.
Velikonoční pondělí je den, ke kterému už se neváže žádná speciální křesťanská oslava a patří spíše lidovým zvykům. Je dnem veselí a zábavy, kdy chlapci chodí šlehat dívky pomlázkou, aby byly po celý rok zdravé a veselé.
Pomlázka, to jsou vlastně spletené mladé vrbové proutky ozdobené mašlemi. Za odměnu dostávají chlapci od děvčat malovaná vajíčka, nazývaná kraslice. Co kraj, to jiné ornamenty. Dnes nebývají při pomlázce výjimkou ani vajíčka čokoládová. V České republice jsou kraslice spolu s pomlázkou a velikonočním beránkem hlavními symboly Velikonoc.